Polární vortex se rozpadl, ovlivní to naše počasí?

Změny proudění vysoko ve stratosféře mohou mít ve druhé polovině zimy dopad i na počasí v Česku. Zdroj fotografie: 123rf

Jako polární vortex se v meteorologii označuje atmosférický vír, který se pravidelně v zimních měsících tvoří nad polárními oblastmi. Nachází se ve stratosféře (přibližně kolem 30 km vysoko), ale svým chováním může ovlivňovat i nejniší vrstvu atmosféry-troposféru, ve které se odehrávají prakticky všechny jevy, které známe jako počasí (oblaka, srážky, mlhy atd.).

Standardně se v polárním vortexu pohybuje vzduch od západu na východ rychlostí i kolem 40 metrů za sekundu. Někdy se však ráz proudění změní a západní přenos zeslábne nebo se dokonce směr větru změní na východní. Tento jev bývá spojen s výrazným oteplením v části polární stratosféry a proto se v souvislosti s kolapsem polárního vortexu můžeme setkat i s pojmem "náhlé stratosférické oteplení".
 
Za vhodných podmínek se toto stratosférické oteplení projeví změnami v cirkulaci i v našich zeměpisných šířkách. Při takové situaci se obvykle setkáváme se zeslabením západního proudění (které přináší v zimě teplé počasí) a se častějším prouděním od severu, případně od jihu. Tyto situace tak mohou vést k různým teplotním extrémům nebo k vydatnému sněžení. Příkladem může být například "prodloužená" zima 2012/2013 (někde ležel sníh i přes Velikonoce).

Jestli se s nějakým výrazným projevem rozpadu vortexu setkáme i letos v Česku zatím není jasné, na to si budeme muset ještě počkat. Šance na zimní počasí i v dalších týdnech (byť třeba s přechodným oteplením) je ale určitě větší než v zimě 2019/2020.