1. 4. 2018 | Poslední aktualizace: 00:00 1. 4. 2018 | jpp, meteocentrum.cz
Týkalo by se to i Česka, možná už za dva roky.
Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii Velikonoce jsou obecně vnímány jako tradiční svátky jara. Avšak zdaleka ne každý rok to tak vyjde i z hlediska počasí. Jelikož pohyblivý termín svátků umožňuje, aby Velikonoce nastaly už v poslední třetině března, je reálně možné, aby byly doprovázeny třeba i sněžením a mrazem. V minulých letech se to i několikrát stalo. A třeba v Německu i letos nasněžilo i na zelený čtvrtek.
Na to reaguje nedávno vzniklá společná inciativa několika států Evropské Unie, mezi které patří i Česko. Autorům se nelíbí nízké teploty během některých Velikonoc a jejich cílem je zajistit lidem, aby si velikonoční svátky v budoucnu mohli užít v co nejpříjemnějším jarním počasí. Experti se zabývali různými možnostmi, jak tohoto cíle dosáhnout. Řízení počasí je zatím v nedohledu, takže bylo vybráno jiné řešení - posun termínu Velikonoc do pozdější části jara, kdy bude mnohem větší šance na teplejší počasí.
Cílem je nejen zajištění větší efektivity v čerpání volných dní pracujícími lidmi, ale i podpora cestovního ruchu. Lidé by už si na svátky nebáli rezervovat pobyty ve městech i přírodě, když by bylo jasné, že je čeká příjemně teplo.
Političtí reprezentanti několika států tak ve spolupráci s meteorology připravují návrhy, jak termínově řešit Velikonoce co nejlépe. V memorandu se uvádí, že správné Velikonoce by měly být doprovázeny denními teplotami kolem 20 °C. To by v Česku znamenalo jejich posun na druhou polovinu dubna až první polovinu května, tedy asi o tři až čtyři týdny oproti současnému stavu. Ale v některých severských zemích by chtěli Velikonoce posunout ještě dál, zhruba až do půlky května.
Prosazení nových termínů svátků zatím brzdí zásadní problém: zda směřovat k celoevropsky platnému jednotnému posunu Velikonoc na pozdější období, nebo zda pro každý stát určit jiný termín Velikonoc tak, aby si všichni občané EU mohli spravedlivě dopřát o svátcích kýžených 20 °C. Velikonoce by se tak slavily v každém státě jindy, ale vždy v dostatečně teplém období. Zatím není nijak řešena dohoda s mimoevropskými státy. Tím se bude EU zabývat v nejbližších měsících.
Druhý s tím související návrh států EU je, že by se Velikonocům konečně našlo v kalendáři jedno trvalé datum. Každý rok jiný termín působí spoustu zmatků a nedává ani logický smysl - jde přece o svátky připomínající ukřižování Ježíše Krista, ke kterému jistě došlo v konkrétní den, a je tedy nesmyl je slavit každý rok v jiný termín. Proto se nově vzniklá iniciativa zaměřuje i na určený trvalého data, které by vycházelo z co nejlepších klimatických podmínek pro oslavu příchodu jara.
A kdy se posutého termínu Velikonoc dočkáme? Na příští rok se to nestihne, protože mnozí výrobci kalendářů už zahájili jejich tisk dle platných pravidel a hrozily by jejich žaloby na náhradu škod. Proto politici již začali celé akci říkat sloganem "dvacet v roce dvacet". Což vyjadřuje podstatu záměru, aby v roce 2020 bylo o Velikonocích aspoň 20 °C. Podaří se tohoto cíle Evropské Unii dosáhnout? Dozvíme se už za dva roky a pár týdnů k tomu, až přijdou Velikonoce v novém, skutečně jarním termínu!
Článek vyšel 1.4.2018, na apríla.
Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii Velikonoce jsou obecně vnímány jako tradiční svátky jara. Avšak zdaleka ne každý rok to tak vyjde i z hlediska počasí. Jelikož pohyblivý termín svátků umožňuje, aby Velikonoce nastaly už v poslední třetině března, je reálně možné, aby byly doprovázeny třeba i sněžením a mrazem. V minulých letech se to i několikrát stalo. A třeba v Německu i letos nasněžilo i na zelený čtvrtek.
Na to reaguje nedávno vzniklá společná inciativa několika států Evropské Unie, mezi které patří i Česko. Autorům se nelíbí nízké teploty během některých Velikonoc a jejich cílem je zajistit lidem, aby si velikonoční svátky v budoucnu mohli užít v co nejpříjemnějším jarním počasí. Experti se zabývali různými možnostmi, jak tohoto cíle dosáhnout. Řízení počasí je zatím v nedohledu, takže bylo vybráno jiné řešení - posun termínu Velikonoc do pozdější části jara, kdy bude mnohem větší šance na teplejší počasí.
Cílem je nejen zajištění větší efektivity v čerpání volných dní pracujícími lidmi, ale i podpora cestovního ruchu. Lidé by už si na svátky nebáli rezervovat pobyty ve městech i přírodě, když by bylo jasné, že je čeká příjemně teplo.
Političtí reprezentanti několika států tak ve spolupráci s meteorology připravují návrhy, jak termínově řešit Velikonoce co nejlépe. V memorandu se uvádí, že správné Velikonoce by měly být doprovázeny denními teplotami kolem 20 °C. To by v Česku znamenalo jejich posun na druhou polovinu dubna až první polovinu května, tedy asi o tři až čtyři týdny oproti současnému stavu. Ale v některých severských zemích by chtěli Velikonoce posunout ještě dál, zhruba až do půlky května.
Prosazení nových termínů svátků zatím brzdí zásadní problém: zda směřovat k celoevropsky platnému jednotnému posunu Velikonoc na pozdější období, nebo zda pro každý stát určit jiný termín Velikonoc tak, aby si všichni občané EU mohli spravedlivě dopřát o svátcích kýžených 20 °C. Velikonoce by se tak slavily v každém státě jindy, ale vždy v dostatečně teplém období. Zatím není nijak řešena dohoda s mimoevropskými státy. Tím se bude EU zabývat v nejbližších měsících.
Druhý s tím související návrh států EU je, že by se Velikonocům konečně našlo v kalendáři jedno trvalé datum. Každý rok jiný termín působí spoustu zmatků a nedává ani logický smysl - jde přece o svátky připomínající ukřižování Ježíše Krista, ke kterému jistě došlo v konkrétní den, a je tedy nesmyl je slavit každý rok v jiný termín. Proto se nově vzniklá iniciativa zaměřuje i na určený trvalého data, které by vycházelo z co nejlepších klimatických podmínek pro oslavu příchodu jara.
A kdy se posutého termínu Velikonoc dočkáme? Na příští rok se to nestihne, protože mnozí výrobci kalendářů už zahájili jejich tisk dle platných pravidel a hrozily by jejich žaloby na náhradu škod. Proto politici již začali celé akci říkat sloganem "dvacet v roce dvacet". Což vyjadřuje podstatu záměru, aby v roce 2020 bylo o Velikonocích aspoň 20 °C. Podaří se tohoto cíle Evropské Unii dosáhnout? Dozvíme se už za dva roky a pár týdnů k tomu, až přijdou Velikonoce v novém, skutečně jarním termínu!
Článek vyšel 1.4.2018, na apríla.
Více k tématu
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
28. 8. 2026
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
26. 8. 2026



