Evropské státy chtějí posunout Velikonoce do teplejší části jara

Týkalo by se to i Česka, možná už za dva roky. Zdroj fotografie: 123rf Velikonoce jsou obecně vnímány jako tradiční svátky jara. Avšak zdaleka ne každý rok to tak vyjde i z hlediska počasí. Jelikož pohyblivý termín svátků umožňuje, aby Velikonoce nastaly už v poslední třetině března, je reálně možné, aby byly doprovázeny třeba i sněžením a mrazem. V minulých letech se to i několikrát stalo. A třeba v Německu i letos nasněžilo i na zelený čtvrtek.

Na to reaguje nedávno vzniklá společná inciativa několika států Evropské Unie, mezi které patří i Česko. Autorům se nelíbí nízké teploty během některých Velikonoc a jejich cílem je zajistit lidem, aby si velikonoční svátky v budoucnu mohli užít v co nejpříjemnějším jarním počasí. Experti se zabývali různými možnostmi, jak tohoto cíle dosáhnout. Řízení počasí je zatím v nedohledu, takže bylo vybráno jiné řešení - posun termínu Velikonoc do pozdější části jara, kdy bude mnohem větší šance na teplejší počasí.

Cílem je nejen zajištění větší efektivity v čerpání volných dní pracujícími lidmi, ale i podpora cestovního ruchu. Lidé by už si na svátky nebáli rezervovat pobyty ve městech i přírodě, když by bylo jasné, že je čeká příjemně teplo. 

Političtí reprezentanti několika států tak ve spolupráci s meteorology připravují návrhy, jak termínově řešit Velikonoce co nejlépe. V memorandu se uvádí, že správné Velikonoce by měly být doprovázeny denními teplotami kolem 20 °C. To by v Česku znamenalo jejich posun na druhou polovinu dubna až první polovinu května, tedy asi o tři až čtyři týdny oproti současnému stavu. Ale v některých severských zemích by chtěli Velikonoce posunout ještě dál, zhruba až do půlky května.

Prosazení nových termínů svátků zatím brzdí zásadní problém: zda směřovat k celoevropsky platnému jednotnému posunu Velikonoc na pozdější období, nebo zda pro každý stát určit jiný termín Velikonoc tak, aby si všichni občané EU mohli spravedlivě dopřát o svátcích kýžených 20 °C. Velikonoce by se tak slavily v každém státě jindy, ale vždy v dostatečně teplém období. Zatím není nijak řešena dohoda s mimoevropskými státy. Tím se bude EU zabývat v nejbližších měsících.

Druhý s tím související návrh států EU je, že by se Velikonocům konečně našlo v kalendáři jedno trvalé datum. Každý rok jiný termín působí spoustu zmatků a nedává ani logický smysl - jde přece o svátky připomínající ukřižování Ježíše Krista, ke kterému jistě došlo v konkrétní den, a je tedy nesmyl je slavit každý rok v jiný termín. Proto se nově vzniklá iniciativa zaměřuje i na určený trvalého data, které by vycházelo z co nejlepších klimatických podmínek pro oslavu příchodu jara.

A kdy se posutého termínu Velikonoc dočkáme? Na příští rok se to nestihne, protože mnozí výrobci kalendářů už zahájili jejich tisk dle platných pravidel a hrozily by jejich žaloby na náhradu škod. Proto politici již začali celé akci říkat sloganem "dvacet v roce dvacet". Což vyjadřuje podstatu záměru, aby v roce 2020 bylo o Velikonocích aspoň 20 °C. Podaří se tohoto cíle Evropské Unii dosáhnout? Dozvíme se už za dva roky a pár týdnů k tomu, až přijdou Velikonoce v novém, skutečně jarním termínu!

Článek vyšel 1.4.2018, na apríla.