- Počasí
- Meteorologie
- Vertikální členění atmosféry
Jednou z klíčových charakteristik atmosféry je její horizontální struktura, která se rozděluje do vrstev na základě různých hledisek. Tento článek se zaměřuje na popis a vysvětlení těchto horizontálních vrstev, které jsou klíčové pro pochopení a fungování naší atmosféry. Od povrchu Země až po okraj vesmíru, každá vrstva má své specifické charakteristiky a důležitou roli v ochraně života na naší planetě.
Zemská atmosféra se rozděluje do horizontálních vrstev podle různých hledisek:
Podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou
Patří mezi nejznámější členění atmosféry země.
- Troposféra (0-20 km) je v polárních oblastech vlivem zemské rotace zploštělá. Obsahuje prakticky všechnu atmosférickou vodu a probíhá v ní většina povětrnostních procesů a dějů – počasí. Teplota s výškou klesá o přibližně 0,65°C/100m.
- Stratosféra (20-50 km) - teplota se s výškou krom horní části, kde stoupá o 0,3°C/100m, prakticky nemění.
- Mezosféra (50-85 km) se vyznačuje silným poklesem teploty vzduchu s přibývající výškou – v horní části dosahuje teplota až -100°C.
- Termosféra (85-690 km) - teplota vlivem pohlcování slunečního záření atomy a molekulami plynů dosahuje až stovek °C. Vzhledem k nepatrné hustotě vzduchu však tuto teplotu nelze měřit běžnými metodami.
- Exosféra (od 690 km) - vnější vrstva atmosféry, ze které lehké plyny unikají do okolního meziplanetárního prostoru. Přechod mezi exosférou a meziplanetárním prostorem je velice plynulý, proto se neurčuje vrchní hranice.
Obr.: Členění atmosféry podle průběhu teploty s výškou.
Podle chemického složení vzduchu
- Homosféra – vrstva atmosféry, v níž se složení vzduchu v důsledku jeho intenzivního vertikálního promíchávání s přibývající výškou prakticky nemění.
- Heterosféra – intenzita vertikálního promíchávání vzduchu slábne a s přibývající výškou ubývá těžších plynů.
Podle koncentrace atmosférických iontů a volných elektronů:
- Neutrosféra (0-65km) je vrstva s minimálním výskytem iontů a volných elektronů.
- Ionosféra je množství atmosférických vrstev a velkou koncentrací iontů a volných elektronů, které se projevují odrážením některých frekvencí rádiových vln.
Podle ovlivnění spodních vrstev atmosféry zemským povrchem:
- Mezní vrstva atmosféry (do výšky 0,1-2 km), zde je průběh meteorologických prvků ovlivněn třením proudícího vzduchu o zemský povrch.
- Volná atmosféra – vliv tření o zemský povrch je zanedbatelný.
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Naše služby
Proč počasí Meteocentrum
- denně profesionálni meteorolog ve službě
- spolehlivé předpovědi již 15 let
- detailní předpovědi pro celý svět
- vlastní modely a pokročilé strojové učení





