Sluneční svit

Délka slunečního svitu udává počet hodin za den, měsíc nebo rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu. Trvání slunečního svitu záleží na délce dne, na výskytu oblačnosti a mlh a na překážkách v okolí místa pozorování.

Doba slunečního svitu udává časový interval, po který svítilo slunce (např. od 15:00 do 17:30).

Měření slunečního svitu

Trvání a doba slunečního svitu se měření slunoměry (heliografy), které mohou být různých typů:

• Campbellův-Stokesův slunoměr, který využívá tepelného účinku slunečních paprsků soustředěných koulí, v jejímž ohnisku je umístěný registrační pásek (dělený po hodinách a půlhodinách) z tenkého kartonu k propalování tohoto pásku. Tento slunoměr je nejvíce rozšířen v celosvětové síti meteorologických stanic.
• Marvinův slunoměr, který zaznamenává dopadající sluneční záření pomocí registračního kontaktního elektrického teploměru.
• Jordanův slunoměr, který exponuje sluneční paprsky na speciální fotografický papír.

Obr.: Heliograf – přístroj na měření doby a intenzity slunečního svitu.

Záznam slunoměru se nazývá heliogram. Z jeho charakteru se dá zhruba usuzovat i na intenzitu slunečního záření.

Význam měření slunečního svitu

Kromě využití v mnoha aplikovaných předpovědích, například pro výrobu fotovoltaiky jsou údaje o slunečním svitu důležité i při tvorbě předpovědi počasí. Sluneční svit má významný dopad na nerovnoměrné ohřívání zemského povrchu a ovlivňuje vznik konvekce, která ve vlhkém vzduchu přispívá k tvorbě přeháněk a bouřek.

Data o slunečním svitu se široce využívají i v oblasti klimatologie, agrometeorologie a energetiky pro posouzení vhodnosti umístění solárních panelů. Tato informace může být také užitečná při pěstování zemědělských plodin, protože celková délka slunečního svitu za jedno období může naznačovat úroveň slunečního záření v dané lokalitě a zda je vhodná pro určitou plodinu.