Atmosféra země a její složení

Atmosféra země, tedy vrstva směsi plynů obklopující Zemi, je udržována na místě díky zemské gravitaci. Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a další plyny, jako je argon, oxid uhličitý, vodík, helium, ozon a další stopové příměsi. Dále jsou přítomny vodní kapičky, ledové krystalky a různé znečišťující příměsi původu přírodního (prachové částečky, pylová zrna) i antropogenního (produkty člověka). Atmosféra slouží jako ochranný štít, chrání pozemský život před škodlivou sluneční a kosmickou radiací a díky své tepelné setrvačnosti například významně snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.

Atmosféra nemá jednoznačně definovanou horní hranici, ale postupně řídne a přechází do vesmíru. Většina atmosférické hmoty se nachází v prvních 11 kilometrech nad zemským povrchem. Mezinárodně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 kilometrů nad hladinou světového oceánu.

Složení atmosféry Země

Suchá a čistá atmosféra má v blízkosti zemského povrchu toto složení:

Plyn	Chem. značka	% objemu
dusík	N₂	78,084
kyslík	O₂	20,948
argon	Ar	0,934
oxid uhličitý	CO₂	0,031
neon	Ne	0,001 818
hélium	He	0,000 524
metan	CH₄	0,000 200
krypton	Kr	0,000 114
vodík	H₂	0,000 050
oxid dusný	N₂O	0,000 050
xenon	Xe	0,000 009
oxid siřičitý	SO₂	0 až 0,000 100
ozón	O₃	0 až 0,000 007
oxid dusičitý	NO₂	0 až 0,000 002
čpavek	NH₃	stopy
oxid uhelnatý	CO	stopy
jód	J₂	stopy

V důsledku intenzivního vertikálního promíchávání vzduchu se jeho složení do výšky asi 100 km téměř nemění. Výjimku tvoří ozón, oxid uhličitý a vodní pára, která v tabulce chemického složení suché a čisté atmosféry není uvedena.

Vznik atmosféry země

Atmosféra Země, jak ji známe dnes, je výsledkem dlouhého procesu, ve kterém byla postupně přetvářena jak neživými, tak živými organismy. Původní složení atmosféry, které vzniklo po formování planety, bylo zcela odlišné - atmosféru tvořila směs zejména sopečných plynů spolu s částicemi zanesenými kolizemi s jinými tělesy, která padala na zemský povrch.

Před několika miliardami let dosahovala teplota povrchu Země, a tedy i atmosféry přibližně 80°C. V té době byla atmosféra přibližně polovičního rozsahu.

Postupná změna složení atmosféry k dnešnímu stavu nastala s rozvojem života a expanzí zelených řas v oceánech. Příčinou nárůstu kyslíku v atmosféře mohla být kromě rozšíření organismů i vulkanická aktivita.

Během fotosyntézy se začal jako odpadní plyn uvolňovat kyslík, který byl pro většinu tehdejších životních forem jedovatý. Začala také postupně stoupat koncentrace ozonu, což vedlo ke snižování dopadajícího UV záření. Všechny tyto změny byly nezbytné pro fungování života na zemi ve formě, jak ji známe dnes.