- Počasí
- Meteorologie
- Oblačnost
Oblačnost (neboli stupeň pokrytí oblohy oblaky) je důležitým meteorologickým prvkem, který nepřímo udává trvání slunečního svitu. V synoptické meteorologii se oblačnost vyjadřuje v osminách, v klimatologii v desetinách pokrytí oblohy oblaky.
Pro jednotlivé stupně pokrytí oblohy se používají tato označení:
- jasno (0/8 - obloha bez oblaků)
- skorojasno (1/8 až 2/8 pokrytí oblohy oblačností)
- polojasno (3/8 až 4/8)
- oblačno (5/8 až 6/8)
- skorozataženo (7/8)
- zataženo (8/8)
Oblaky
Oblak je viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalků (případně obojího) v atmosféře; vzniká při ochlazení vzduchu pod teplotu rosného bodu, kdy přebytečná vodní pára ve vzduchu začíná kondenzovat.
Třídění oblaků
Oblaky se klasifikují podle těchto hledisek:- vzhledu (morfologie)
- vzniku a vývoje (geneze)
- nadmořské výšky
- složení
Morfologická klasifikace oblaků
Morfologická klasifikace oblaků vychází z jejich vzhledu; rozlišuje 10 základních druhů oblaků, přičemž jeden a týž oblak nemůže současně náležet dvěma druhům. Jednotlivé druhy se nazývají:
- Cirrus (ci)   česky: řasa
- Cirrostratus (cs)   česky: řasová sloha
- Cirrocumulus (cc)   česky: řasová kupa
- Altostratus (as)   česky: vysoká sloha
- Altocumulus (ac)   česky: vysoká kupa
- Nimbostratus (ns)   česky: dešťová sloha
- Stratocumulus (sc)   česky: slohová kupa
- Stratus (st)   česky: sloha
- Cumulus (cu)   česky: kupa
- Cumulonimbus (cb)   česky: dešťová (bouřková) kupa
Pozn. po kliknutí na název oblaku se zobrazí jeho foto.
Genetická klasifikace oblaků
Genetická klasifikace oblaků vychází z fyzikálních podmínek jejich vzniku a vývoje. Podstata vzniku oblaků spočívá v ochlazení vzduchu v určité výšce nad zemským povrchem do té míry, že v něm obsažená vodní pára se stane nasycenou, dojde k její kondenzaci a k vytvoření velikého počtu drobných oblačných kapiček. V případě obdobného procesu bezprostředně nad zemským povrchem obvykle mluvíme o vzniku mlhy. Zmíněné ochlazení podmiňující vytvoření oblaků má zpravidla jednu z následujících příčin:
- vzestupné pohyby vzduchu, při nichž se vystupující vzduch přibližně adiabaticky (bez výměny tepla s okolím) rozpíná a ochlazuje. V určité hladině, kterou nazýváme kondenzační, se potom vzduch stane nasyceným a při jeho dalším pohybu vzhůru, kdy se dále ochlazuje, vznikají následkem kondenzace vodní páry oblaka.
- radiační izobarické (probíhající za konstantního tlaku vzduchu) ochlazování zemského povrchu a přilehlé vrstvy vzduchu v důsledku záporné radiační bilance, při němž teplota klesne pod teplotu rosného bodu a dojde ke kondenzaci vodní páry. K radiačnímu ochlazování může docházet i ve výše položených vrstvách ovzduší, pokud obsahují zvýšené množství vodní páry, popř. kondenzační produkty; vodní pára a kondenzační produkty totiž intenzívně vyzařují dlouhovlnné (tepelné) záření, čímž se příslušná vrstva vzduchu ochlazuje.
Prvním ze zmíněných způsobů se vytváří zejména konvekční oblačnost, orografická oblačnost, vrstevnatá (slohovitá) oblačnost, frontální oblačnost; druhým pak především inverzní oblačnost pod výškovými inverzemi.
Klasifikace oblaků podle výšky
Podle nadmořské výšky svého výskytu se oblaka třídí do tří pater:
- nízkého (stratus, stratocumulus)
- středního (altocumulus, altostratus)
- vysokého (cirrus, cirrostratus, cirrocumulus).
- oblaky zasahující do více pater (cumulus, cumulonimbus, nimbostratus)
V mírných zeměpisných šířkách sahá nízké patro od zemského povrchu do 2 km, střední od 2 km do 7 km a vysoké od 5 km do 13 km.
Klasifikace oblaků podle složení
Z hlediska složení se rozlišují oblaky:
- Vodní - jsou tvořené pouze z vodních kapiček (např. oblaky cumulus s malým vertikálním vývojem). Vodní oblaky se dále dělí na teplé a přechlazené (teplý oblak – tvoří kapičky, které mají teplotu nejméně 0°C, přechlazený – mají-li teplotu pod 0°C).
- Ledové - jsou tvořené ledovými částicemi (cirrus, cirrostratus, cirrocumulus).
- Smíšené - jsou tvořené promíchanými kapičkami s ledovými částicemi (nimbostratus, cumulonimbus).
Kam dál?
Prožíváme chladné léto? Odpověď získáme jednoduchým srovnáním
Nářky nad divným počasím jsou teď na denním pořádku. Copak je tohle za léto? V červenci přes den musíme chodit v mikinách! Opravdu je toto léto výjimečně chladné, a nebo tomu tak úplně není? Podívali jsme se na to pohledem tvrdých dat...
Už známe datum, kdy se do Česka vrátí horké počasí
Uprostřed prázdnin se nám denní maxima pohybují jen lehce nad 20 °C a není dne, aby se neobjevil nějaký déšť. Ještě nás sice čeká pár dní, kdy počasí bude pokračovat v tomto duchu, ale tropických teplot se brzy zase dočkáme!
Jaké bude počasí do konce srpna? Modely upřesnily předpověď na zbytek prázdnin
Druhá polovina prázdnin přinese postupně změnu v charakteru počasí. Zatímco začátek srpna se ještě ponese v duchu proměnlivého počasí s přeháňkami a teplotami mírně pod normálem, v jeho druhé části se má počasí přechodně ustálit a teploty se vyhoupnou nad dlouhodobý průměr.
O víkendu zahrozí opět časté přeháňky a bouřky, modely upřesnily kde nejvíce
O víkendu se musíme opět připravit na proměnlivé počasí s četnými přeháňkami a bouřkami. Nejnovější výstupy numerických modelů upřesnily, kde se bouřky vyskytnou nejčastěji. Největší riziko silných bouřek předpovídají modely aktuálně pro jižní a východní části Česka.
Naše služby
Proč počasí Meteocentrum
- denně profesionálni meteorolog ve službě
- spolehlivé předpovědi již 15 let
- detailní předpovědi pro celý svět
- vlastní modely a pokročilé strojové učení