Ve Středomoří se formuje výrazná cyklona. Může se změnit v „evropský hurikán“

Nad mimořádně teplými vodami Středozemního moře se začíná organizovat výrazná tlaková níže, kterou meteorologové bedlivě sledují kvůli možnosti dalšího zesílení. V následujících dnech může získat vlastnosti takzvaného medikánu – středomořské cyklony připomínající tropický hurikán. Už nyní je na meteorologických mapách dobře patrná rotující oblast oblačnosti a intenzivních srážek. Největší riziko představují prudké lijáky, bouřky, silný vítr a rozbouřené moře. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Na mapách už je vidět výrazná rotace

Vývoj nad centrálním a východním Středomořím je v těchto hodinách velmi zajímavý. V prostoru přibližně mezi severním pobřežím Libye a Krétou se organizuje tlaková níže, kolem které je patrná cyklonální cirkulace. Také na současných mapách počasí Meteocentra a satelitních snímcích lze dobře rozeznat rotující proudění a kompaktní oblast intenzivních srážek a bouřek jižně až jihozápadně od Kréty.

Obr. 1: Sledovaná oblast cyklóny ve vývoji v centrálním až východním Středomoří (zdroj: Satelitní snímky Meteocentrum)

To ale ještě automaticky neznamená, že nad Středomořím už máme plnohodnotný medikán. Podle současného hodnocení lze systém zatím přesněji označit za hybridní nebo subtropickou tlakovou níži. Během dneška a středy se ukáže, zda se bouřková činnost dokáže uspořádat těsněji kolem středu cirkulace a zda uvnitř systému vznikne výraznější teplé jádro – jeden z charakteristických znaků tropickým cyklonám podobných systémů.

Co je vlastně medikán?

Označení medikán vzniklo spojením slov Mediterranean a hurricane. V odborné literatuře se častěji používá termín Mediterranean tropical-like cyclone, tedy středomořská cyklona s tropickými charakteristikami. Ač může dosáhnout síly až hurikánu 1. stupně. Takových případů sice nebylo v historii příliš mnoho, na druhou stranu taková situace si už označení jako medikán skutečně zaslouží.

Obr. 2: Výskyt "medikánů" nebo jemu blízkých cyklón ve Středomoří v období 1969-2014 podle Nastos et al. (2018)

Nejde přitom o klasický hurikán v tom smyslu, v jakém tento termín používáme například v Karibiku nebo nad Atlantikem. Středomoří je mnohem menší, jeho meteorologické prostředí je jiné a vznikající cyklony mají často zpočátku kombinaci extratropických, subtropických a později tropických vlastností.

Pokud se ale systém vhodně vyvine, může získat poměrně symetrickou oblačnost, teplé jádro, velmi silný vítr soustředěný kolem středu a někdy dokonce i strukturu připomínající oko tropické cyklony. Analýza desítek známých případů ukazuje, že právě září a říjen patří mezi měsíce, kdy se medikány vyskytují nejčastěji. To deklaruje například komplexní studie Nastos et al. (2018).

Proč vzniká právě nyní?

Jedním z důležitých faktorů je velmi teplé Středozemní moře, viz teploty vody pro celou Evropu. Během letošního léta dosahovala jeho povrchová teplota v řadě oblastí mimořádně vysokých hodnot. I nyní jsou části východního Středomoří o několik stupňů teplejší, než bývá v tomto období obvyklé. Teplá voda poskytuje vznikajícímu systému velké množství tepla a vlhkosti. Mechanismus ale není tak jednoduchý, že „teplé moře vytvoří hurikán“.

Obr. 2: Výrazné medikány mohou vytvořit i charakteristické oko, na které jsme zvyklí u klasických hurikánů (zdroj: Nastos et al., 2018)

Nejprve je potřeba vhodná synoptická situace a existující tlaková níže. Pokud následně zůstane systém dostatečně dlouho nad teplou vodou, zesílí bouřková či nnost a latentní teplo uvolňované při kondenzaci vodní páry začne stále významněji podporovat samotnou cirkulaci. Důležitý je také relativně slabý vertikální střih větru. Silné rozdíly rychlosti a směru proudění mezi spodními a vyššími vrstvami atmosféry totiž dokážou vznikající tropickou strukturu „roztrhat“. Teplota moře tedy představuje důležité palivo, nikoli jedinou příčinu vzniku medikánu.

Největší aktivita se čeká mezi Libyí a Krétou

Podle současných modelových scénářů by se centrum systému mělo během úterý a středy pohybovat pomalu směrem na východ až severovýchod, tedy do prostoru mezi severní Libyí a Krétou. Právě zde se očekává také nejsilnější konvekce a největší množství srážek. Velká část nejintenzivnějšího deště může naštěstí zůstat nad otevřeným mořem.

Obr. 3: Očekávané srážky dle modelu ICON ve sledované oblasti (zdroj: ICON/wetterzentrale.de)

Jižní část Řecka a zejména Kréta ale zůstávají oblastmi, které bude potřeba v následujících hodinách sledovat. Řecké zdroje už několik dní upozorňují, že některé modelové scénáře vedou systém nebo jeho srážkové pásmo právě směrem ke Krétě a později případně k Dodekanéským ostrovům. Nepřímo může cirkulace ovlivnit také počasí nad Kyprem, jižním Tureckem, severní Afrikou nebo Sicílií.

Největším problémem nemusí být samotný vítr

Při slově hurikán člověka přirozeně napadne především extrémní vítr. U středomořských cyklon ale mohou být ještě nebezpečnější přívalové srážky. Takový systém dokáže čerpat velké množství vlhkosti z teplého moře a opakovaně vytvářet bouřky v relativně malé oblasti. Pokud se cyklona pohybuje pomalu, může nad jedním místem pršet mnoho hodin.

Výsledkem mohou být lokálně mimořádné srážkové úhrny, bleskové povodně a sesuvy půdy. Dobrým příkladem je medikán Ianos z roku 2020. Na řeckém ostrově Kefalonia tehdy během méně než 24 hodin spadlo téměř 645 mm srážek. Pro představu - to je v podstatě průměrná hodnota ročního úhrnu srážek zprůměrovaná za celé území České republiky. Ještě katastrofálnější následky měla cyklona Daniel v roce 2023, jejíž extrémní srážky způsobily ničivé povodně v Řecku a následně tragédii v libyjské Derně.

Jak moc může současná cyklona zesílit?

Právě tady zůstává největší nejistota. Některé předpovědní scénáře umožňují systému získat poměrně dobře vyvinuté tropické charakteristiky. Jiné naopak počítají s tím, že zůstane především hlubší středomořskou tlakovou níží a jeho hlavním projevem budou vydatné srážky a bouřky.

Obr. 4: Sledovaná oblast vyvíjející se tlakové níže nad Středomořím (zdroj: Theweathernetwork.com)

Americká The Weather Network v pondělí uváděla přibližně 30 až 40% pravděpodobnost, že se systém vyvine do jasně definovaného medikánu. Je proto zatím předčasné psát o jistém „hurikánu“, natož například přiřazovat kategorii podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice. 

Nejdůležitější bude sledovat, zda se během následujících 24 až 48 hodin vytvoří uzavřená a symetričtější konvekce přímo kolem centra a zda tlaková níže začne být poháněna převážně procesy podobnými tropickým cyklonám.

Teplé moře může vývoj podpořit

Současná situace je zajímavá také z hlediska letošního mimořádně teplého Středomoří. Výzkumy známých medikánů ukazují, že vyšší teplota moře může zesilovat jejich teplé jádro i bouřkovou činnost. Neznamená to, že teplejší moře automaticky vytvoří více medikánů, ale pokud se vhodná tlaková níže už vytvoří, může mít k dispozici větší množství energie.

Obr. 5: Doprovodné jevy medikánů a jim podobných cyklón ve Středomoří v období 1969-2014 (zdroj: Nastos et al., 2018)

To je důležitý rozdíl. Pro samotný vznik je stále potřeba vhodná dynamika atmosféry. Teplý oceán či moře pak může rozhodovat o tom, jak efektivně se systém dokáže dále organizovat a zesilovat.

Další vývoj rozhodnou nejbližší dva dny

V úterý 15. a ve středu 16. září se tak bude rozhodovat o tom, zda se současná tlaková níže skutečně změní v plnohodnotný medikán. Následně už se předpovědní scénáře rozcházejí podstatně více. Jedna část nechává centrum jižně od Kréty a postupně jej oslabuje, jiné scénáře posouvají systém nebo alespoň jeho rozsáhlé pole vlhkosti dále do východního Středomoří.

U podobných kompaktních cyklon může mít i relativně malý rozdíl v poloze centra velký dopad na to, která část pobřeží nakonec zažije nejsilnější vítr a největší srážky. Současná situace je proto meteorologicky mimořádně zajímavá, ale zatím není důvod k senzačním závěrům.

Ve Středomoří se formuje výrazná cyklona a podmínky umožňují její přechod k medikánu. Zda se z ní skutečně stane „středomořský hurikán“, ukáže až její další organizace během následujících desítek hodin.