Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Zima se láme právě v těchto dnech, ukazují data meteorologů

14. 1. 2025 | Poslední aktualizace: 13:31 14. 1. 2025 | Martin Štros
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Poslední velmi mrazivá rána nám potvrdila, že se nacházíme v nejstudenější fázi zimy. I když se sněhem a mrazem je spojena spousta radovánek, většina z nás má raději teplou část roku. Kdy vlastně dosahuje zima svého vrcholu, od kterého už se začíná zase zpátky oteplovat? Zima se láme právě v těchto dnech, ukazují data meteorologů Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Na rozdíl od předpovědi budoucího počasí, tak popis toho už proběhlého je velmi přesný. Lze tedy snadno spočítat na základě historických dat, který den v roce je vrcholem zimy. Samozřejmě, počasí má každý rok jiný průběh a tedy platí, že určení "nejchladnějšího dne v roce" je spíše statistickou zajímavostí, která nám může dodat optimismu, že ten největší zimní marast už máme za sebou.

Pokud se podíváme na dlouhodobé průměry, zjistíme, že na různých stanicích v rámci Česka se nejchladnější den zimy trochu liší. Například na stanici Praha-Libuš připadá na 14. ledna, tedy právě v den vydání tohoto článku. Historická stanice Klementinum ukazuje nejnižší průměrnou teplotu už 10. ledna, naopak třeba v Brně-Tuřanech statisticky nejchladnější den vychází na 18. ledna. Při pohledu na další stanice zjistíme, že převážná většina z nich eviduje nejchladnější den roku mezi 10. a 20. lednem. Tedy, právě v těchto dnech zima dosahuje klimatického vrcholu.  

Na druhou stranu platí, že prakticky po celý leden jsou průměrné teploty velice podobné. Rozdíly mezi začátkem, prostředkem a koncem ledna se pohybují v desetinkách stupně, tedy nic, co bychom reálně poznali, kdybychom to neměřili. Výraznější vzestup teplot je patrný až od začátku února. Je to patrné z grafu vývoje teplot v Praze:

průměrné teploty


Na našich webových stránkách naleznete archiv počasí, kde se po výběru konkrétní lokality zobrazí graf dlouhodobého průměru teploty pro celý rok. Můžete se tak podívat, jaký je chod teploty po celý rok právě ve vašem regionu. 

Závěrem je třeba ale říci, že druhá polovina zimy má trochu jiný charakter, než první polovina. I když jsou teploty v prosinci z hlediska průměru podobné jako v únoru, tak se počasí značně liší. Prosinec je obvykle spojen se silnými inverzemi, slabým a jen krátce svítícím sluncem, takže teploty se tolik neliší mezi nocí a dnem. Vzduchová hmota ve vyšších výškách bývá ještě poměrně teplá, ale chladnutí přichází zespoda, tedy od povrchu. Oproti tomu v únoru už je silnější slunce, během kterého mohou už teploty vylézt znatelně výše a od povrchu se otepluje, ale zase se vyskytují vpády studeného vzduchu ve vyšších výškách. Když slunce zapadne, rychleji se ochlazuje a noční teploty bývají nízké. 

Dalo by se říci, že v první polovině zimy si studené počasí sami tvoříme, v té druhé k nám musí naopak přifouknut studený vzduch ze severu. V polovině ledna tedy dochází k takovému zlomu v průběhu zimy. Před námi už je statistický růst teplot, který nevyhnutelně směřuje k jaru...



Kam dál?