Mohlo být i hůř. Od větší katastrofy nás ochránil suchý konec léta

Česko sčítá škody po extrémní povodni, která zasáhla zejména Slezsko a částečně severní Moravu, konkrétně horní tok Moravy. Na některých místech byla povodeň silnější než ve slavném roce 1997. Většina území ale dopadla přece jen lépe. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Každá povodeň je trochu jiná. I když se to v minulém týdnu často hemžilo přirovnáním meteorologické situace k té z roku 1997, tak v počasí platí, že žádná situace se zcela nezopakuje. Sílu právě proběhlých povodní ovlivnilo několik specifických faktorů, které působilo "oběma směry". Některé situaci zhoršovaly a i když tomu lidé na Jesenicku asi nebudou věřit, v určitém směru při nás stálo i štěstí. Nebýt jeho, mohl být zejména rozsah území postižených katastrofou mnohem větší.

Silný vítr

Zásadním činitelem, který současnou povodeň odlišoval od těch z let 1997 a 2002, byl silný vítr. Ten souvisel také s faktem, že povodeň přišla až téměř v polovině září, což je už podzimní období, kdy je atmosféře živější než v létě. Vítr v zásadě neovlivní celkové množství srážek, ale zcela klíčový vliv má na jejich rozložení. Při větru více prší na horách, hlavně na návětřích, ale o to méně v nížinách. 

Díky větru severního směru více pršelo v Jeseníkách, tyto srážky pak "chyběly" třeba na Hané, která se tak ocitla ve srážkovém stínu Jeseníků. Podobně třeba méně pršelo v Podkrkonoší, protože vítr způsobil, že se mraky "vypršely" na hřebenu našich nejvyšších hor. Vítr bohužel zvýšil sílu povodně na Jesenicku, ale na druhou stranu díky němu se tolik nerozlila Morava (kromě horní části) a nebo třeba Jizera. 

Suchý konec léta

Letošní rok a i léto byly docela vlhké a srážkově spíše bohatší, ale konec srpna byl nezvykle horký a už také suchý. Obzvlášť mimořádně horké počasí beze srážek se dostavilo v prvním zářiovém týdnu. Maxima přes 30 °C se udržovala týden v kuse a ani nekáplo. Krajina tak dost vyschla. Co je opravdu paradoxní - těsně před příchodem povodní panovalo výrazné sucho ve srovnání s normálem právě v Jeseníkách! Kromě toho také v Krkonoších, tedy v místech, kde během povodní spadlo nejvíce srážek! Ukazuje to níže přiložený obrázek od projektu Intersucho.

Aspoň začátek první srážkové vlny tak dokázala půda absorbovat. Někdy sice můžeme slyšet, že suchá půda vodu nedokáže dobře přijmout, ale toto platí jen u bleskových povodní z bouřek, kdy déšť spadne třeba během několika desítek minut. Pokud nastanou srážky trvalejší, trvající víc hodin, půda už je plně pohlcuje až do chvíle než je nasycena. Zde platí logická úměra, že čím větší sucho před povodní, tím více srážek půda pohltí a sníží tak sílu povodně.

Teplé Středomoří

Bohužel, negativně se na situaci projevilo letošní horké léto ve Středozemním moři a s tím související teplejší voda. Z teplejší mořské vody se vypařuje více vlhkosti, která pak způsobuje, že tlakové níže postupující k severu k nám, jsou dešťově vydatnější. Tento faktor na druhou stranu nelze úplně přeceňovat, protože na to, kolik srážek doputuje do naší země, má spíše vliv konkrétní meteorologická situace. 

Podmínky pro povodně se mění

Často se při stanovování velikosti povodní uplatňují pojmy jako "stoletá voda" a podobně. Je to sice názorné, ale s ohledem na probíhající zásadní změny v krajině a hospodaření s vodou, nelze je brát úplně vážně. Například díky přehradám na mnoha tocích by už určité typy povodní nastávat neměly vůbec. Mění se využití krajiny, nebo také podoba koryt. Takže stejné srážky nemusí vyvolat stejnou reakci řek jako dříve. Některé změny povodním zabraňuji, ale jiné - třeba rostoucí podíl zastavěných ploch - jim naopak nahrávají... faktorů, které mají dopad na průběh velké vody, je zkrátka celá řada.

Každopádně je jasné, bohužel, že současní povodně rozhodně v Česku nebyly poslední. V našich zeměpisných šířkách s nimi zkrátka musím umět žít a můžeme být rádi, že díky stále lepším předpovědí se na ně dokážeme lépe připravovat.