Koncentrace skleníkových plynů znovu dosáhly rekordních hodnot.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře za poslední rok dosáhly znovu rekordních hodnot. Skutečnost tak navazuje na trend posledních let a změna je podle Světové meteorologické organizace (WMO) stále v nedohlednu. Zdroj fotografie: 123rf

globální koncentrace nejdůležitějšího skleníkového plynu, tedy oxidu uhličitého (CO2), byly v roce 2022 poprvé vyšší o celých 50 % než v předindustriálním období. A v letošním roce 2023 nadále rostly.

Na druhou stranu, tempo růstu koncentrací CO2 bylo letos lehce nižší než minulý rok a než je průměr pro poslední desetiletí. WMO však tuto poněkud pozitivní skutečnost zastírá vysvětlením pravděpodobnými krátkodobými změnami v uhlíkovém cyklu. Nové emise z průmyslu mají totiž i nadále stoupající tendenci.

Navíc, nadále rostou koncentrace metanu a oxidu dusného, což je třetí nejvýznamnější skleníkový plyn. V případě oxidu dusného byl zaznamenán mezi léty 2021 a 2022 rekordní meziroční přírůstek. Tato informace byla s veřejností sdílena v tzv. Greenhouse Bulletin, který je vydáván za účelem jednání OSN o změně klimatu.

Generální tajemník WMO Petteri Taalas tak nepříliš povzbudivě zhodnotil, že: "Navzdory varování vědeckých komunit, tisícům článků, zpráv a desítkám konferencí naše společnost stále v tomto ohledu míří špatným směrem." Dále uvedl, že současné koncentrace skleníkových plynů nás staví do scénáře zvýšení teplot nad cíle Pařížské dohody. Lze tak očekávat stále častější extremitu počasí, tedy například na jedné straně dlouhá, suchá bezesrážková období a na druhé straně intenzivní lijáky přinášející bleskové povodně. Dále připomínal tání ledovců, zvyšování globální hladiny oceánu, horké vlny a okyselování vod. Apeluje tak na snížení spotřeby fosilních paliv.

Zpět k oxidu uhličitému. Necelá třetina jeho koncentrací zůstává v atmosféře. Více než čtvrtinu absorbuje světový oceán a zhruba 30 % pevninské ekosystémy, jako například lesy. Dokud budou takto vysoké emise pokračovat, koncentrace CO2 se budou nadále hromadit právě v atmosféře. To pak povede k dalšímu nárůstu globální teploty vzduchu. Navíc je zapotřebí brát v úvahu setrvačnost celého procesu - I v případě teoretických nulových emisí od dnešního dne se jeho množství v atmosféře bude nějakou dobu držet dnešních hodnot (vzhledem k životnosti CO2 i desítky let).

Srovnatelnou koncentraci CO2 naše Země zažila naposledy dle výzkumníků před 3-5 miliony lety. V té době byla teplota na Zemi o 3 až 5 °C vyšší a hladina moře až o 20 cm vyšší než je tomu nyní.  Sice nemáme žádnou kouzelnou hůlku, kterou bychom mohli tuto skutečnost změnit. Máme ale však možnosti, jak se na přicházející změny klimatu alespoň částečně připravit. Pomoci může například stále zdokonalující se předpověď počasí, technologie a včasné varování před meteorologickými riziky zkušenými meteorology.