Klimatická konference dala přednost adaptačním opatřením

Na řešení emisí skleníkových plynů se svět opět nedohodl

Logo proběhlé konference v Cancůnu

Logo proběhlé konference v Cancůnu

Konference OSN o klimatických změnách, která proběhla na začátku prosince v mexickém Cancůnu, se odehrála více méně bez většího zájmu médií, včetně českých. Příčiny tohoto menšího zájmu lze spatřovat především v tom, že konference předem nedávala velké šance na uzavření významné mezinárodní dohody, v důsledku čehož do Mexika ani nepřicestovali důležití vládci světa. Z hlav států se objevili pouze čelní představitelé z Latinské Ameriky. Ostatní státy zastupovali pouze řadoví ministři nebo jejich náměstci. Konference se také konala daleko od Evropy, takže tam nepřijeli novináři. Navíc téma klimatických změn v posledním roce mírně ztratilo na své mediální pozornosti.

Klimatická konference nakonec neskončila takovým fiaskem, jako ta loňská v Kodani. Výsledkem této akce je totiž vytvoření nového mezinárodního fondu, do kterého budou vyspělé země svět přispívat rozvojovým zemím na adaptačních opatření proti klimatické změně. Jedná se o částku 100 miliard dolarů. Je to kompenzace chudým zemím, které oteplování planety nezpůsobily, ale musejí se vyrovnávat s jeho důsledky. Druhým výstupem z Cancůnu je pak dohoda o ochraně deštných pralesů coby významného pohlcovače oxidu uhličitého, známého skleníkového plynu. Zlepší se také možnosti transferu moderních technologií mezi jednotlivými zeměmi.

Naopak se nepodařilo to nejdůležitější, totiž společná dohoda a snížení světových emisí oxidu uhličitého. Ta je potřebná proto, že dosud platný Kjótský protokol příští rok končí, takže je třeba vytvořit nový dokument, nebo prodloužit platnost toho stávajícího. Taková dohoda by však představovala velké finanční náklady do budoucna, což se řadě zemí nechce platit. Hlavní emitenti CO2, tedy USA a Čína, se k tváří vlažně. Aktivním bojovníkem za mezinárodní dohodu je jen Evropská Unie, která má ale ve světovém měřítku poměrně malý význam.

Cancůnská konference tak dala jednoznačně přednost řešení následkům klimatické změny, tedy adaptačním opatřením. Předpokládanou příčinu, tedy emise skleníkových plynů, se pokusí řešit příští rok konference v jihoafrickém Durbanu. Ta zřejmě vyvolá opět větší zájem čelních politiků, ale i médií. Dosažení dohody však bude stále složité a mnohé napoví dílčí jednání v dalších měsících. Podstatné může být i to, zda se v roce 2011 odehraje nějaká přírodní katastrofa, jež by mohla být impulsem pro akčnější přístup politiků.

Řada odborníků, politiků i část veřejnosti však omezování emisí CO2 považuje za chybnou cestu, takže nedosažení konkrétní dohody považují za úspěch.

Datum: 16.12.2010

Martin Štros

>Zpět na hlavní stranu encyklopedie

Aktuality ke změnám klimatu

Další články k tématu:

Test Test

Kolem Antarktidy je rekordní množství ledu Poprvé v dějinách měření překonala rozloha 20 mil. km čtverečních.

Planeta zažila jeden z nejteplejších dubnů od začátku měření O prvenství se ale dělí s dubnem 2010.

Aktivita Slunce je nejvyšší od roku 2002 Sluneční cyklus se nyní nejspíš nachází na svém vrcholu.

Rok 2012 potvrdil vzestup koncentrace u hlavních skleníkových plynů Jak ukázala poslední zpráva NOAA, v roce 2012 pokračoval trend u většiny skleníkových plynů.

Oxidu uhličitého loni přibylo nejvíc od roku 1998 Navzdory tomu, že tentokrát nepanoval jev El Niňo.

Hladina oceánu skokově vzrostla Vzestup za poslední dva roky je nejvýraznější od začátku satelitních měření.

Sluneční cyklus je slabý, může zpomalit oteplování Sluneční aktivita bude v příštích letech opět klesat.

Také Antarktida má rekord v zalednění, jenže maximální Letošní září přineslo klimatický paradox...

Arktický led na historickém minimu Rozloha zalednění v Severním ledovém oceánu je poloviční oproti stavu před dvaceti lety.

Arktida má nejméně ledu v historii, rekord z roku 2007 padl Období tání přitom ještě neskončilo, ledu by v dalších dnech mělo ještě ubývat.

USA zažívají mimořádně suché a teplé počasí Debaty o klimatických změnách se kvůli tomu znovu oživují.

V Česku se v posledních 15 letech neotepluje V zimním období zaznamenáváme dokonce mírné ochlazení.

Grónsko ztrácí ledovce rychleji než Antarktida Přestože je ledu v Antarktidě mnohem více, na vzestupu hladiny oceánu se stále podílí především severní polární oblasti.

Malou dobu ledovou možná způsobily sopečné erupce Dosavadní představy o vlivu Slunce dostaly trhlinu

Rok 2011 zaujal množstvím srážek Z hlediska teplot se naopak ukázalo, že po dřívějším oteplování nyní dochází ke stagnaci.

Řešení klimatických změn opět odloženo Poslední konference o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu se odehrála ve stínu ekonomických potíží Evropy.

Sluneční aktivita oteplování zřejmě nezpomalí Nový sluneční cyklus se v posledních měsících rychle rozběhl.

Aktického ledu i letos ubývalo V září sice nepadl rekord v rozloze, ale ledová pokrývka je patrně tenčí než dřív.

V roce 2010 vzrostlo množství CO2 nadprůměrně Potvrdilo se, že teplé roky přinášejí rychlejší růst koncentrací oxidu uhličitého.

Kanada a Grónsko zažily mimořádně teplý rok… Extrémně vysoké teploty roku 2010 se projevily na stavu mořského zalednění i pevninckých ledovdů.

Byl rok 2010 opravdu nejteplejší od začátku měření ? Názory jednotlivých meteorologických služeb se různí...

NOAA: Rok 2010 byl nejteplejší od začátku měření Stalo se tak jen v rámci statistické chyby….

Antarktida se stále vzpírá oteplování, mořského ledu spíše přibývá V listopadu opět padl rekord v rozloze zalednění na jižní polokouli. Vědci se přou o vysvětlení.

Vzestup hladiny světového oceánu zpomaluje Od roku 2006 stoupá moře pomaleji, než v předchozích letech.

Klimatická konference dala přednost adaptačním opatřením Na řešení emisí skleníkových plynů se svět opět nedohodl

Čas hlupáků (The Age of stupid) Film o globálním oteplování...

Emise oxidu uhličitého poklesly, zřejmě jen dočasně Za poklesem stojí ekonomická krize, nynější vzestup hospodářství nás zřejmě vrátí zpět k jejich růstu.

V Mexiku začíná další konference o klimatických změnách Politici celého světa se znovu pokusí dohodnout na snižování emisí skleníkových plynů. Uspějí ?