V Mexiku začíná další konference o klimatických změnách

Politici celého světa se znovu pokusí dohodnout na snižování emisí skleníkových plynů. Uspějí ?

Logo 16. konference OSN o změnách klimatu

Logo 16. konference OSN o změnách klimatu

V pondělí 29.listopadu začíná mexickém Cancůnu další velká konference, která by měla vyústit k mezinárodní dohodě o tom, jak dále postupovat při omezování produkce skleníkových plynů vedoucích zřejmě k oteplování planety. Setkají se zástupci států Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu, což jsou téměř všechny země světa. První týden proběhnou jednání delegátů jednotlivých zemí, kteří připraví podklady pro politické elity světa, jež se do Mexika sjedou po Mikuláši. Konference skončí 10.prosince.

Zatímco před rokem se od konference v Kodani, která měla stejné cíle, vkládaly velké naděje a očekávalo se dosažení dohody, letos jsou očekávání daleko skromnější. Loni se totiž v Dánsku nepodařilo dojednat téměř nic a tato zkušenost ukázala, jak obtížné je sladit zájmy jednotlivých zemí v jeden konsenzus. Za poslední rok sice proběhla řada dílčích jednání mezi delegacemi různých států včetně menších konferencí, ale se smíšenými výsledky. Lze říci, že nic zásadního se za poslední rok nezměnilo, a proto panuje skeptický názor, že ani výsledek této schůzky nebude lepší než ten loňský.

Navíc stále rostou pochyby o smyslu boje proti změně klimatu. Stále sílí řady kritiků, kteří označují celý problém za nafouklou bublinu, která ve skutečnosti bude jen stát peníze a nepřinese žádný užitek. Navíc bylo v závěru minulého roku odhaleno falšování dat na některých vědeckých pracovištích s cílem zvýšit hrozby klimatické změny pro lidstvo. Velmi oslabila důvěryhodnost Mezivládního panelu ke klimatické změně (IPCC) sdružující vědce celého světa zabývající se klimatickou změnou. Právě IPCC přitom dodává podklady a doporučení pro účastníky konferencí OSN.

V pozadí snahy o "záchranu klimatu" je navíc tvrdá politika. Jednotlivé země primárně usilují o to, aby pro ně byly závěry dohody co nejvýhodnější. Navenek se snaží o obraz ekologicky odpovědného státu, avšak jejich reálná politika směřuje především k podpoře vlastních zájmů v oblasti ekonomiky, ale i geopolitiky. Každý kope hlavně za sebe.

Nová dohoda o postupu při snižování emisí skleníkových plynů má nahradit dosavadní systém z Kjóta, který platí do konce roku 2012 a projevuje se jako známé obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Kjótský protokol navíc dnes není hodnocen příliš úspěšně, neboť nepřináší téměř žádné výsledky a nezahrnuje klíčové státy světa. Politiky tedy tlačí čas; pokud se nestihnout brzy dohodnout, bude od roku 2013 probíhat vypouštění skleníkových plynů ve světě bez jakýchkoliv pravidel.

Cíle dohody mají být postaveny na doporučení vědců z IPCC, aby globální teplota Země nestoupla o více než 2 °C. Tento požadavek je ovšem velice sporný a často zpochybňovaný, neboť je známo, že lidská činnost není jediným faktorem v klimatických změnách. Ve skutečnosti neexistuje jasný výpočet o tom, o kolik by se měly emise skleníkových plynů snížit, aby byl cíl naplněn, protože přesnou reakci klimatického systému neznáme. Přesto taková čísla poněkud pochybným způsobem vznikla.

Evropská Unie jako nejambicióznější subjekt prosazuje závazek, aby se emise skleníkových plynů oproti roku 1990 snížily globálně o 20 % do roku 2020 a o 50 % do roku 2050. Hlavní měrou by se na tom podílely vyspělé země. Chudší země by pak dostaly finanční kompenzace za to, že vyspělých svět ovzduší v minulosti obohatil o skleníkové plyny. Finanční kompenzace vyspělého světa tomu chudšímu jsou ostatně také jeden z problémů na kterém dohoda selhává.

Zbytek světa je k dohodě vlažný. USA nemají velký zájem o připojení se k podobné smlouvě, neboť se jim nezdá pro ně výhodná. Příliš nadšena není ani Čína, Indie či Rusko. Je možné, že ve své snaze zůstane nakonec EU osamocena, k mezinárodní dohodě opět nedojde a bude se čekat dál. Řada lidí by právě takový nulový výsledek považovala za nejlepší řešení, protože bude nejlevnější.

Není jasné, zda k dohodě o omezování skleníkových plynů vůbec někdy dojde. Pokud časem převládne názor, že boj za ochranu klimatu je zbytečný a žádná mezinárodní úmluva tedy není potřeba, všechny dosavadní konference skončí časem v zapomnění jako zbytečná cesta do slepé uličky.

Datum: 27.11.2010

Martin Štros

>Zpět na hlavní stranu encyklopedie

Aktuality ke změnám klimatu

Další články k tématu:

Test Test

Kolem Antarktidy je rekordní množství ledu Poprvé v dějinách měření překonala rozloha 20 mil. km čtverečních.

Planeta zažila jeden z nejteplejších dubnů od začátku měření O prvenství se ale dělí s dubnem 2010.

Aktivita Slunce je nejvyšší od roku 2002 Sluneční cyklus se nyní nejspíš nachází na svém vrcholu.

Rok 2012 potvrdil vzestup koncentrace u hlavních skleníkových plynů Jak ukázala poslední zpráva NOAA, v roce 2012 pokračoval trend u většiny skleníkových plynů.

Oxidu uhličitého loni přibylo nejvíc od roku 1998 Navzdory tomu, že tentokrát nepanoval jev El Niňo.

Hladina oceánu skokově vzrostla Vzestup za poslední dva roky je nejvýraznější od začátku satelitních měření.

Sluneční cyklus je slabý, může zpomalit oteplování Sluneční aktivita bude v příštích letech opět klesat.

Také Antarktida má rekord v zalednění, jenže maximální Letošní září přineslo klimatický paradox...

Arktický led na historickém minimu Rozloha zalednění v Severním ledovém oceánu je poloviční oproti stavu před dvaceti lety.

Arktida má nejméně ledu v historii, rekord z roku 2007 padl Období tání přitom ještě neskončilo, ledu by v dalších dnech mělo ještě ubývat.

USA zažívají mimořádně suché a teplé počasí Debaty o klimatických změnách se kvůli tomu znovu oživují.

V Česku se v posledních 15 letech neotepluje V zimním období zaznamenáváme dokonce mírné ochlazení.

Grónsko ztrácí ledovce rychleji než Antarktida Přestože je ledu v Antarktidě mnohem více, na vzestupu hladiny oceánu se stále podílí především severní polární oblasti.

Malou dobu ledovou možná způsobily sopečné erupce Dosavadní představy o vlivu Slunce dostaly trhlinu

Rok 2011 zaujal množstvím srážek Z hlediska teplot se naopak ukázalo, že po dřívějším oteplování nyní dochází ke stagnaci.

Řešení klimatických změn opět odloženo Poslední konference o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu se odehrála ve stínu ekonomických potíží Evropy.

Sluneční aktivita oteplování zřejmě nezpomalí Nový sluneční cyklus se v posledních měsících rychle rozběhl.

Aktického ledu i letos ubývalo V září sice nepadl rekord v rozloze, ale ledová pokrývka je patrně tenčí než dřív.

V roce 2010 vzrostlo množství CO2 nadprůměrně Potvrdilo se, že teplé roky přinášejí rychlejší růst koncentrací oxidu uhličitého.

Kanada a Grónsko zažily mimořádně teplý rok… Extrémně vysoké teploty roku 2010 se projevily na stavu mořského zalednění i pevninckých ledovdů.

Byl rok 2010 opravdu nejteplejší od začátku měření ? Názory jednotlivých meteorologických služeb se různí...

NOAA: Rok 2010 byl nejteplejší od začátku měření Stalo se tak jen v rámci statistické chyby….

Antarktida se stále vzpírá oteplování, mořského ledu spíše přibývá V listopadu opět padl rekord v rozloze zalednění na jižní polokouli. Vědci se přou o vysvětlení.

Vzestup hladiny světového oceánu zpomaluje Od roku 2006 stoupá moře pomaleji, než v předchozích letech.

Klimatická konference dala přednost adaptačním opatřením Na řešení emisí skleníkových plynů se svět opět nedohodl

Čas hlupáků (The Age of stupid) Film o globálním oteplování...

Emise oxidu uhličitého poklesly, zřejmě jen dočasně Za poklesem stojí ekonomická krize, nynější vzestup hospodářství nás zřejmě vrátí zpět k jejich růstu.

V Mexiku začíná další konference o klimatických změnách Politici celého světa se znovu pokusí dohodnout na snižování emisí skleníkových plynů. Uspějí ?