Tornáda

Název tornádo pochází ze španělského „tronada“, což v překladu znamená bouře. Jedná se o silně rotující vír vyskytující se pod spodní základnou konvektivní oblačnosti, který se během své existence aspoň jednou dotkne povrchu země. Spouští se ze základny oblaků cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se většinou pohybuje mezi 180 a 360 km/h, ale může dosáhnout i vyšších hodnot.

Obr.: Tornádo může způsobit velké škody v rámci poměrně úzkého pásu.

Průměr tornáda se zpravidla pohybuje mezi 100 - 600 metry. Tornáda se vyskytují po celé zeměkouli, nejčastěji v oblasti středozápadní a jižní Ameriky. Jedná se o tzv. tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím – pokrývající území států Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Nejvíce tornád se zde vyskytuje v období od dubna do června.

Vznik tornád

Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku (tzv. cumulonimbus), proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy.

Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytváří velmi široký sloup zvířeného vzduchu (tzv. mezocyklonu). Z dosud nedostatečně známých příčin se někdy uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, jestliže je vzduch dostatečně vlhký, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Poté se spustí dolů, až dosáhne země – čímž se vytvoří tornádo v pravém slova smyslu.

Fujitova stupnice

Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice (také Fujitova-Pearsonova stupnice, F-stupnice), která dělí tornáda do šesti stupňů - F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád.

  • F0 - rychlost do 119 km/h, lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy.
  • F1 - rychlost 120 až 180 km/h, mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic.
  • F2 - rychlost 180 až 250 km/h, značné škody - strhává střechy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, zdvihá automobily ze země.
  • F3 - rychlost 250 až 330 km/h, vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána.
  • F4 - rychlost 330 až 420 km/h, zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou.
  • F5 - rychlost přesahuje 420 km/h, ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m.

Druhy tornád

Prvním typem je tzv. supercelární tornádo, které je vázáno na výskyt supercelární bouře. Supercela je konvektivní oblačnost tvořená jedinou mohutnou bouřkovou buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy a lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu o průměru cca 20 km. Takováto bouře patří mezi nejnebezpečnější konvektivní bouře vůbec. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Zpravidla je doprovázena intenzivními ničivými blesky a prudkým, vytrvalým přívalovým. Supercela v Evropě je poměrně vzácná, ale ne vyloučená.

Druhým typem je tzv. nesupercelární tornádo. To je tornádo, jehož mateřská bouře nemá supercelární charakter - jedná se tedy o bouři tvořenou více bouřkovými buňkami. Nesupercelární bouřková buňka má životnost cca 30 minut. Tornáda vázaná na tuto bouři bývají mnohem slabší, ale není vyloučeno, že i v tomto případě se vyskytne silné tornádo. Druhý druh tornád je typický pro Českou republiku, kde je výskyt supercely vzácnost.