Atmosférický tlak - tlak vzduchu

Tlak vzduchu (atmosférický tlak) je síla, která působí v daném místě atmosféry kolmo na libovolně orientovanou plochu jednotkové velikosti (1 m2). Je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované výškové hladiny), až k horní hranici atmosféry.

Tlak vzduchu se měří v pascalech (Pa), v meteorologii se často používá její násobek - hektopascal (1 hPa = 100 Pa). Na velikost atmosférického tlaku má vliv teplota vzduchu, obsah vodní páry v atmosféře, nadmořská výška a zeměpisná šířka.

Vzhledem k tomu, že meteorologické stanice měřicí atmosférický tlak jsou v různých nadmořských výškách, používá se vždy pro vzájemné porovnání tlak redukovaný na hladinu moře Tento tlak je průměrně 1013,25 hPa (tzv. normální atmosférický tlak).

Měření tlaku vzduchu

První zdařilý experiment, který prokázal existenci tlaku vzduchu, navrhl italský fyzik Evangelista Torriceli v roce 1643. Na principu jeho pokusu fungují dnešní rtuťové tlakoměry (barometry). Tíha vzduchového sloupce v místě měření vytlačí rtuťový sloupec do barometrické trubice.

Běžně se však pro orientační měření tlaku vzduchu používají kovové tlakoměry, tzv. aneroidy. Ty měří atmosférický tlak na základě prohýbání pružného víka kovové krabičky (Vidieho dóza), z níž je vyčerpán vzduch.

K souvislému záznamu průběhu tlaku vzduchu s časem slouží barograf - registrační tlakoměr. Je konstruován podobně jako aneroid, pohyby, ke kterým dochází vlivem změn tlaku vzduchu, se přenášejí na rameno s registračním perem. Pero barografu píše na papírový pásek, navinutý na válci, který je poháněn hodinovým strojem. Denní nebo týdenní záznam barografu se nazývá barogram.

Nastavení tlakoměru - změna atmosférického tlaku s nadmořskou výškou

Tíha vzduchového sloupce sahající od hladiny, kde se tlak zjišťuje, až k horní hranici atmosféry se s přibývající nadmořskou výškou této hladiny zmenšuje. Tlak vzduchu tedy s přibývající nadmořskou výškou klesá. Změnu atmosférického tlaku vzduchu připadající na 100 m výšky udává tzv. vertikální tlakový gradient. Atmosférický tlak s výškou klesá nerovnoměrně - s přibývající nadmořskou výškou se toto klesání stále zpomaluje. Všeobecně platí, že ve výšce 5500 m tlak klesne zhruba na polovinu; pro nižší vrstvy atmosféry lze zhruba počítat s poklesem tlaku o 8 hPa na každých 100 m výšky.

Pro nastavení domácího barometru však doporučujeme vybrat slunečný den s bezvětřím, kdy jsou mezi jednotlivými stanicemi zanedbatelné rozdíly atmosférického tlaku. Následně postačí nastavit hodnotu podle aktuálního počasí na nejbližší stanici (tyto hodnoty jsou již přepočtené na hladinu moře). Případná odchylka měření tak bude menší než při složité kalibraci a přepočítávání.

Extrémy tlaku vzduchu

Všechny hodnoty níže jsou redukovány na hladinu moře.

• Absolutní maximum na Zemi: 1083,8 hPa (31.12.1968, Sibiř)
• Absolutní minimum na Zemi 870 hPa (oko tajfunu Tip v Tichém oceánu, 12.10.1979)
• Absolutní maximum na území bývalého Československa: 1055,4 hPa (Hurbanov)
• Absolutní minimum v ČR: 970,1 hPa (2.12.1976, Hradec Králové)