Začíná hlavní sezóna nízké oblačnosti

S pojmem nízká oblačnost se můžeme často setkat právě v nadcházejících měsících. Zdroj fotografie: 123rf

Jedním z charakteristických rysů druhé poloviny podzimu a zejména první poloviny zimy je nízká oblačnost, kterou odborně řadíme k oblaku druhu stratus. Nejčastějši se s ní setkáme v tlakových výších při teplotních inverzích. Nízká oblačnost se strukturou příliš neliší od mlhy, jen je vyvýšená několik desítek až stovek metrů nad zemský povrch. Její horní hranice též nebývá moc vysoko, často z ní vystupují i pohoří v ČR. Nad oblačností bývá slunečno a poměrně teplo, pod ní pozorujeme zataženo, mlhavo a relativně chladno. Z nízké oblačnosti může vypadávat i mrholení, případně i slabé sněžení.

Hlavní sezóna nízké oblačnosti v tlakových výších začíná v říjnu či v listopadu. V této době rychle klesá výška slunce nad obzorem a s tím i jeho schopnost rozpouštět ranní mlhy nebo nízké oblaky. Ty se tak stávají nejdříve dopolední záležitostí, postupně místy setrvají po celý den. K tomu často dochází od listopadu do ledna, kdy máme nízkou oblačnost na obloze i několik dní za sebou. Koncem zimy ale její četnost klesá a od března už je jen výjimečnou záležitostí (vynecháváme teď nízké oblaky vznikající z jiných důvodů, například při dešti).

O tom, že období s nízkou oblačností už začíná nás přesvědčilo i nedělní počasí. V ranních hodinách pokrývaly mlhy a nízké oblaky přibližně 60 % našeho území. Během dne se většina oblačnosti rozpustila, ale část Moravy, Slezska a severozápadních Čech zůstala pod oblačnou pokrývkou. V těchto místech byly odpolední teploty jen kolem 10 °C. Například v Brně dosáhla teplota 11 °C, tedy o 3 °C méně než ve Svratouchu (734 m n. m.), který už byl nad oblačností ve vrstvě teplejšího vzduchu.