Vědci vyvíjejí vakcínu chránící tělo proti extrémním teplotám

Očkování by chránilo před silnými mrazy i tropickými vedry Zdroj fotografie: 123rf

V posledních měsících jsou celosvětovým tématem vakcíny proti koronaviru COVID-2019, avšak vědecké týmy soustavě pracují i na dalších látkách, o kterých se v důsledku toho moc nemluví. Přitom už do fáze klinických testů nyní postoupila vakcína, jejíž zaměření je velmi jednoduché – po její aplikaci by se lidské tělo snadněji vyrovnávalo s příliš vysokými nebo i nízkými teplotami.

Účinná látka, která se na amerických univerzitách vyvíjí už mnoho let, by po aplikaci ve dvou očkovacích dávkách výrazně stimulovala termoregulačních schopnost člověka. Lidské tělo by bylo schopné se následně samo vyrovnat s teplotami od -20 °C až do 50 °C. V praxi by tedy bylo i v tuhých zimních mrazech možné chodit venku v krátkém tričku, a to bez nutnosti otužování. Zároveň by se očkovaný člověk mohl vydat třeba na dovolenou třeba na Saharu bez jakékoliv speciální ochrany před vedrem.

Vědci vyvíjejí vakcínu proto, že potenciálně nabízí i další obrovské přínosy. Zvýšení odolnosti lidského organismu proti extrémním teplotám by chránilo před promrznutím nebo naopak úpalem, což by zachránilo spoustu životů zejména v severských zemích a naopak zemích trpících vedry. Mnohé dosud nehostinné části světa by díky tomu mohly být osídleny – například Sahara, Grónsko či Antarktida. Do vzdálenější budoucnosti by pak lidé očkovaní touto vakcínou mohli snadno kolonizovat jiné planety, například Mars, u kterých jsou právě extrémní teploty jednou z velký překážek k tomu, aby byly osídleny.

Informace o vývoji vakcíny byla výrobcem rozeslána na meteorologické služby po celém světě, aby posoudily, jaké další dopady by uvedení této vakcíny do praxe mohlo mít. Meteocentrum bylo tímto hromadným dopisem také osloveno. V zaslaném informačním materiálu se uvádí, že pracovní název této vakcíny je MeteoZeneca. Očkování by bylo samozřejmě zcela dobrovolné, nicméně je zvažováno, že očkovaní lidé by získali určité výhody. Bez aplikace vakcíny by lidé měli zakázáno se pohybovat venku při teplotách nad 30 °C, nebo naopak pod 0 °C. Jedině očkovaní jedinci by pak směli vycestovat do míst s odlišným klimatem. V Česku by za jiné klima mohlo být považováno už klima sousedního okresu. 

Perličkou přitom je, že při výzkumu této vakcíny se vědci inspirovali i v Česku. Mezi základní látky pro vývoj vakcíny se totiž kupodivu dostal tuzemský rum, který se jako ochrana před nízkými teplotami v našich krajích používá velmi dlouho. Jako účinná látka proti vysokým teplotám zase bylo při vývoji vakcíny použito české pivo. Bohužel se ukázalo, že při smíchání těchto dvou látek do jedné vakcíny se následně objevují značné nežádoucí účinky, a to zejména zvracení a bolesti hlavy. Proto museli američtí vědci vakcínu obohatit o další ingredience, například Ibalgin.

Česko zatím není na očkování látkou proti extrémním teplotám nijak připraveno. Předpokládá se, že až se látka dostane na trh, bude vakcíny osobně po Česku rozvážet a také aplikovat i sám český premiér. Například při tuhých zimních mrazech nám díky tomu určitě bude líp.

Článek vyšel 1.4.2021, na apríla.