Měřit počasí pomáhá lidský vlas, mokrý hadr i obyčejný papír
Dnes je řada přístrojů už digitalizována, ale stará dobrá klasika se stále používá
Zdroj fotografie: 123rf
Český hydrometeorologický ústav dnes, v sobotu 25. března, pořádá den otevřených dveří na svých pracovištích. Kdo na něj nedorazí, pro toho jsme připravili aspoň pár zajímavostí z toho, jak se vlastně měří počasí. Tedy... zaměříme se na klasické přístroje, jejichž fyzikální principy jsou snadno pochopitelné, na rozdíl od mnohým moderních technologií. Klasické přístroje se dodnes v praxi pro určité účely používají (třeba pro zachování kontinuity dat z minulosti)
Například délka slunečního svitu poslouží skleněná koule, která soustředí sluneční paprsky na pod ní položený papír. Pokud svítí slunce, dochází k propálení papíru. Tím jak se slunce během dne posouvá, tak se dá na konci dne z délky propálené čáry na papíře snadno zjistit, kolik hodin slunce svítílo. Přístroj, který nevyžaduje žádnou energii, jen je potřeba každý den vyměnit měřící papír. Nepřekvapí, že v moderních přístrojích už je místo papíru digitální čidlo...
Vlhkost vzduchu se zase klasicky měřila obyčejným vlasem, v minulosti se používaly skutečně lidské vlasy. Není moc známo, že lidský vlas se ve vlhkém prostředí lehce prodlouží, v suchém je kratší. Lidé s delšími vlasy si to mohou sami ověřit, u delších vlasů se délka v mokru prodlouží asi o 1 cm. A toto využívali meteorologové při měření vlhkosti vzduchu, podle délky vlasu počítali vlhkost. Později byly lidské vlasy nahrazeny umělými vlákny, speciálně pro tento účel upravenými.
Další způsob měření vlhkosti, je pomoci kombinace vlhkého a suchého teploměru. Vlhký teploměr, to je vlastně klasický teploměr obalený mokrým hadrem. Samozřejmě v čase se i tento "hadřík" zdokonaloval. Takto obalený teploměr změří teplotu tzv. rosného bodu a čím je větší rozdíl mezi teplotou vlhkého a suchého teploměru, tím nižší je vlhkost vzduchu. Pokud je teplota na obou stejná, znamená to vlhkost 100 % (to je mlha, neboť dochází ke kondenzaci vodních par). Mokrý teploměr nikdy nemůže naměřit teplotu vyšší než suchý, fyzikálně to není možné. Leda by byl rozbitý.
Mezi další zajímavé přístroje na měření počasí patří ceilometr, což je přístroj, který ze země vysílá laserový paprsek nahoru do oblak a měří, za jak dlouho se mu vrátí odraz od oblačnosti. Podle toho pozná výšku oblaků nad zemí. Klasické měření tlaku vzduchu se provádí pomocí prohýbání plíšku na uzavřené nádobě, ze které byl vypuštěn vzduch - čím víc se prohýbá, tím je větší tlak. Na měření větru slouží klasické "lopatky" připomínající větrník, kde se rychlost větru počítá na základě rychlosti otáčení těchto lopatek.
Bohužel pro romantiky, výše uvedené principy měření počasí berou v meteorologii postupně za své. Vznikají stále modernější digitální přístroje, které jsou svými principy běžným lidem stále hůře představitelné, byť některé v sobě stále mají výše uvedené fyzikální principy.
Související zprávy
Proč v roce 2020 stouply koncentrace metanu?
V roce 2020 došlo k omezení ekonomiky v důsledku pandemie COVID-19, což vedlo ke zlepšení kvality ovzduší a nižším emisím oxidu uhličitého. Koncentrace metanu v atmosféře však nečekaně stoupaly. Celý článek
Vikingové opustili Grónsko v důsledku vzestupu mořské hladiny
Existuje mnoho teorií, proč Vikingové opustili v 15. stol. Grónsko. Podle nové studie z harvardské univerzity za tím stál nárůst kontinentálního ledovce, který zatížil Grónsko, čímž došlo k vzestupu hladiny moře. Celý článek
Omezení emisí síry z lodní dopravy vede k nárůstu teploty
Omezení emisí síry z lodní dopravy vede k čistší atmosféře, ale také paradoxně urychluje globální oteplování. Celý článek
Množství vody v půdě i v řekách je většinou blízko normálu
Známky sucha jsou patrné zejména na severozápadě Čech Celý článek
