Začalo v pondělí jaro, nebo ne?
Meteorologové ho mají už tři týdny...
Zdroj fotografie: 123rf
Všimněme si jedné zajímavosti - pokud se běžného člověka zeptáte, co si představuje pod pojmem jaro či začátek jara, obvykle se zaměří na počasí - že se zkrátka otepluje, začnou kvést rostliny, rašit listy na stromech... A zároveň většina lidí dodá, že toto jaro začíná právě nyní, okolo 21. března, že to je první jarní den...
Přitom takové spojení je vlastně nesmyslné. Jarní rovnodennost je ryze astronomický pojem, který se stavem počasí téměř nesouvisí. Prodlužování dne a zesilování přílivu slunečních paprsků probíhá kontinuálně, den po dni, a 21. březen v tomto procesu nemá žádné význačné postavení. Meteorologové tak nemají žádné přírodně opodstatněné datum začátku jara. Slaví ho prostě 1. března - prostě proto, aby se jim dobře počítalo ve statistikách, v nichž celý březen považují za jarní měsíc. Zato astronomové, sledující postavení hvězd a planet, se mají o co opřít, protože jarní rovnodennost je jasně definovaný jev. Už děti ve školách se tedy učí, že jaro začíná 21. března.
Pokud bychom se na to měli podívat z hlediska počasí, nejsou astronomická data jara moc vhodná. V polovině března bývají teploty v průměru výrazně vyšší než v polovině prosince - proč tedy polovinu března řadit do období zimy a polovinu prosince ještě do podzimu? A na druhém konci také - polovina června už je svým charakterem ryze letní období. Pokud bychom měli roční období vymezit průměrnými teplotami, má jaro skutečně začínat už na začátku března a končit na konci května.
Ať už budeme za jaro považovat začátek března, nebo jarní slunovrat, tak jisté je, že nyní už ho tu ztkrátka máme, a letos je to vudět i na reálném počasí!
Související zprávy
Proč v roce 2020 stouply koncentrace metanu?
V roce 2020 došlo k omezení ekonomiky v důsledku pandemie COVID-19, což vedlo ke zlepšení kvality ovzduší a nižším emisím oxidu uhličitého. Koncentrace metanu v atmosféře však nečekaně stoupaly. Celý článek
Vikingové opustili Grónsko v důsledku vzestupu mořské hladiny
Existuje mnoho teorií, proč Vikingové opustili v 15. stol. Grónsko. Podle nové studie z harvardské univerzity za tím stál nárůst kontinentálního ledovce, který zatížil Grónsko, čímž došlo k vzestupu hladiny moře. Celý článek
Omezení emisí síry z lodní dopravy vede k nárůstu teploty
Omezení emisí síry z lodní dopravy vede k čistší atmosféře, ale také paradoxně urychluje globální oteplování. Celý článek
Množství vody v půdě i v řekách je většinou blízko normálu
Známky sucha jsou patrné zejména na severozápadě Čech Celý článek
