Začalo v pondělí jaro, nebo ne?

Meteorologové ho mají už tři týdny... Zdroj fotografie: 123rf V pondělí 20. března pozdě večer nastala tzv. jarní rovnodennost, od této chvíle je již severní polokoule přivrácena ke slunečním paprskům více než ta jižní a tento stav nám nyní vydrží více než půl roku - až do 23. září.

Všimněme si jedné zajímavosti - pokud se běžného člověka zeptáte, co si představuje pod pojmem jaro či začátek jara, obvykle se zaměří na počasí - že se zkrátka otepluje, začnou kvést rostliny, rašit listy na stromech... A zároveň většina lidí dodá, že toto jaro začíná právě nyní, okolo 21. března, že to je první jarní den...

Přitom takové spojení je vlastně nesmyslné. Jarní rovnodennost je ryze astronomický pojem, který se stavem počasí téměř nesouvisí. Prodlužování dne a zesilování přílivu slunečních paprsků probíhá kontinuálně, den po dni, a 21. březen v tomto procesu nemá žádné význačné postavení. Meteorologové tak nemají žádné přírodně opodstatněné datum začátku jara. Slaví ho prostě 1. března - prostě proto, aby se jim dobře počítalo ve statistikách, v nichž celý březen považují za jarní měsíc. Zato astronomové, sledující postavení hvězd a planet, se mají o co opřít, protože jarní rovnodennost je jasně definovaný jev. Už děti ve školách se tedy učí, že jaro začíná 21. března.

Pokud bychom se na to měli podívat z hlediska počasí, nejsou astronomická data jara moc vhodná. V polovině března bývají teploty v průměru výrazně vyšší než v polovině prosince - proč tedy polovinu března řadit do období zimy a polovinu prosince ještě do podzimu? A na druhém konci také - polovina června už je svým charakterem ryze letní období. Pokud bychom měli roční období vymezit průměrnými teplotami, má jaro skutečně začínat už na začátku března a končit na konci května.  

Ať už budeme za jaro považovat začátek března, nebo jarní slunovrat, tak jisté je, že nyní už ho tu ztkrátka máme, a letos je to vudět i na reálném počasí!