Zima je na svém kalendářním vrcholu
A zároveň v poločase

Kdy je vlastně vrchol zimy, kdy bývá nejchladněji? Z hlediska dlouhodobého průměru je to právě nyní, okolo poloviny ledna. Třeba v Praze je dlouhodobě nejstudenějším dnem 14. leden, ten už máme tedy za sebou. Ale to je spíše náhoda - na jiných místech v Česku vychází tyto nejstudenější dny trochu jinak. Průměrně je to právě někdy okolo poloviny ledna. Obecně vzato, dlouhodobé průměrné teploty jsou po celý leden prakticky stejné. První viditelný růst teplot nastává až na začátku února. Mimochodem, statisticky vzato je oteplení na přelomu ledna a února velmi častým jevem. Dočkáme se ho i letos?
Polovina ledna je také kalendářním prostředkem zimy - ta trvá od 1. prosince do 28. února. Jsme tedy, dá se říci, nyní přesně v její polovině. Letošní první poločas zimy byl celkově lehce nadprůměrný, ale je třeba říci, že teplotu výrazně snížila mrazivá vlna, která přišla už před Vánoci. Tehdy se teploty dostaly hluboko pod průměr, avšak už od 20. prosince se nastolilo teplotně nadprůměrné počasí, které na Silvestra a Nový rok bylo dokonce mimořádně, extrémně nadprůměrné. Když se to zprůměruje, zima je teplotně zatím relativně v normálu, spíše tedy teplejší.
Jaká bude druhá půlka zimy, nemůžeme bohužel nijak říci na základě poloviny první. Minulost nás naučila, že závislost mezi tím není. Někdy bývá nejchladnější prosinec, jindy leden, může to však být i únor. Nezřídka se stalo, že celkově teplá zima přinesla nejstudenější epizodu až ve svém závěru. Nejvíce sněhu z celé zimy se v minulosti někdy objevilo dokonce až v březnu. Takže před námi je ještě poměrně dlouhá doba, ve které může zima plnou silou udeřit. Druhá polovina zima se však od té první liší tím, že už je mnohem víc světla a pokud svítí slunce, tak už je to znát. Z hlediska světla už máme to nejhorší období za sebou...