Plocha ledu v Arktidě dosáhla letos minima 18. září, kdy zámrz podle družicových měření pokrýval 4,7 milionu km2 moře. S nástupem podzimu začalo ale ledu nejprve pozvolna a později rychlejším tempem přibývat.
Během října přibylo téměř 3,3 milionu km2, v listopadu, zejména v jeho druhé polovině se tempo zamrzání snížilo a za měsíc tak přibylo "jen" 2,2 milionu km2 nově zamrzlé plochy. Každý listopadový den tak v průměru pokryl led plochu přibližně odpovídající rozloze České republiky.
Letošní rychlost zámrzu tak přibližně odpovídá průměrné situaci v letech 2011-2020, přechodně moře zamrzalo i rychleji než je typické. Oproti dlouhodobému průměru od roku 1981 je ale ledu podstatně méně, v listopadu činil rozdíl asi 1 milion km2.
Regionálně je nejvyšší deficit ledu v severní části Barentsova moře mezi Špicberky a Zemí Františka Josefa a dále na jihovýchod v Karském moři. Led schází i severně od Beringovy úžiny mezi Asií a Severní Amerikou. Jižněji než je obvyklé je hranice ledu naopak poblíž jižní části Baffinova ostrova v Kanadě.
Více k tématu
Příští týden se navrátí letní teploty
Po poměrně dlouhé studené verzi dubna se situace od víkendu začne výrazně měnit. Zatímco ve čtvrtek očekáváme teplotní maxima kolem 9 °C s krupkovitými přeháňkami a sněžením zpočátku i v nižších polohách, v neděli bude už přes 20 °C. A příští týden se teploty budou dostávat i přes 25 °C.
Ve středu řekne zima své poslední slovo, rozloučí se sněžením a vydatným deštěm
Po týdnu trvajících podprůměrných teplotách čekají Moravu a Slezsko před citelným oteplením ještě vydatné srážky a někde i přívaly sněhu.