Ozonová anomálie nebo také díra, se každoročně objevuje nad Antarktidou v průběhu podzimu. To je zapříčiněno tím, že v průběhu polární noci se ve stratosféře nad jižním pólem vytvářejí stratosférická polární oblaka, na kterých dochází k zachycování látek poškozujících ozon (jako např. atomy chloru a fluoru). Na jaře na jižní polokouli (tedy v našich podmínkách na podzim) dochází v důsledku slunečního záření k aktivaci těchto látek, které následně reagují s molekulami ozonu. Při těchto reakcích dochází k destrukci ozonu a poškození ozonové vrstvy, čímž se nad jižním pólem vytváří ozonová anomálie.
Ozonová díra byla poprvé pozorována v průběhu 80. let minulého století nad Antarktidou. V reakci na tato zjištění byl v roce 1987 přijat Montrealský protokol, což je dohoda o snížení a ukončení výroby látek poškozujících ozonovou vrstvu.
Rekordně nízké hodnoty stratosférického ozonu byly pozorovány v letech 1992 a 1993, od té doby se ozonová anomálie postupně zmenšuje a zaceluje, zejména tedy v posledních dvou desetiletích. Existují však i určité výjimky, např. rok 2020, kdy byla ozonová anomálie neobvykle velká. Kolísání je způsobeno především variabilitou v síle polárního víru nad Antarktidou.
Více k tématu
Příští týden se navrátí letní teploty
Po poměrně dlouhé studené verzi dubna se situace od víkendu začne výrazně měnit. Zatímco ve čtvrtek očekáváme teplotní maxima kolem 9 °C s krupkovitými přeháňkami a sněžením zpočátku i v nižších polohách, v neděli bude už přes 20 °C. A příští týden se teploty budou dostávat i přes 25 °C.
Ve středu řekne zima své poslední slovo, rozloučí se sněžením a vydatným deštěm
Po týdnu trvajících podprůměrných teplotách čekají Moravu a Slezsko před citelným oteplením ještě vydatné srážky a někde i přívaly sněhu.