Proč stejnou teplotu můžeme vnímat různě?

Na našem vnímání teploty se podílejí i faktory, které není možné předpovědět. Zdroj fotografie: Zuzana Kluková

Není teplota jako teplota. Téměř všichni sledujeme předpovědi počasí, kde jsou předpovídány konkrétní teploty vzduchu na určité místo a čas a podle toho volíme oblečení. Někdy jsme překvapeni, že reálné počasí cítíme jinak, než jak ho uvádí meteorologové. Někdy sice máme k dispozici i údaj o pocitové teplotě, ale i ten nás občas může zradit.

A to proto, že do našeho vnímání teploty vstupuje řada faktorů, které předpovědět nejde. Například z důvodu, že jsou individuální (na každého z nás působí jinak) nebo silně lokální (nejsou tedy v rozlišovací schopnosti modelů). Proto, abychom byli spokojeni s předpovědí počasí, je vhodné se ještě zamyslet nad tím, jakým způsobem náš pocit tyto faktory ovlivní.

A zde je přehled základních vlivů, které mají dopad na naše vnímání teploty vzduchu:

- Síla větru. Vítr zcela zásadním způsobem ovlivňuje naši pocitouvou teplotu. Samozřejmě, čím silnější, tím chladněji se cítíme. Tento efekt dokážeme tlumit oblečením. V zimě je vliv větru na naše tělo sice větší, ale díky oblečení ho nemusíme tolik cítit, jako v létě, kdy jsme málo oblečení. Málokdo ví, že při teplotách nad 37 °C vítr naopak pocitovou teplotu zesiluje. Takové teploty u nás zažíváme jen výjimečně, ale teplejších krajinách můžeme tento efekt pocítit. Při teplotě 38 °C a víc nás tedy větrák v místnosti naopak zahřívá!

- Vlhkost vzduchu. Zejména v létě má významný vliv na naši pocitovou teplotu vlhkost vzduchu. Čím je vzduch vlhčí, tím více se potíme a cítíme pocitově větší horko. Toto ale platí až při teplotách nad 25 °C, takže po většinu roku nehraje vlhkost velkou roli. 

- Sluneční svit. Přestože teplota se uvádí vždy zásadně ve stínu, tak pro vnímání teploty je klíčové, zda na nás svítí slunce, či nikoliv. Důležitá je také síla slunečních paprsků, ta bývá tím vyšší, čím výše je slunce na obloze. Klíčové samozřejmě je hlavně to, jestli se na slunci přímo vyskytujeme, či nikoliv. Pod slunečníkem pociťujeme klasickou teplotu ve stínu.

- Mikroklima lokality. Toto je faktor, který se promítá do měřitelné teploty na daném místě, ale způsobuje nesoulad od předpovídané teploty. Roli hraje například povrch, jestli jde o asfalt, tráva či třeba vodní plochu. Významný je okolní terén - například budovy, nebo svahy. Jižní svahy jsou teplejší než severní a podobně. Různé uzavřené dvory domů mohou způsobovat výrazné změny lokální teploty a to se navíc liší během dne. 

 - Teplotní profil. Předpovídaná a v různých měřeních i převážně udávaná teplota vzduchu se vztahuje k výšce 2 metry nad zemí. Je to proto, že v této výšce už se neprojevuje tak výrazně vliv povrchu. Jenže lidé vnímají teplotu níže nad zemí. A v tom je často potíž, protože rozdíl mezi teplotou u země a ve 2 metrech nad zemí se během dne mění. Zatímco přízemní teplota vrcholí kolem poledne, ta ve dvou metrech nad zemí bývá nejvyšší až později odpoledne... My tedy vnímáme nejteplejší část dne dřív, než ji naměří teploměry.

- Vnímání našeho těla. Vliv na námi vnímanou teplotu mají i faktory, které se týkají nás samotných a nelze je tedy zcela předpovědět. Jde o to, jakou v daný moment vykonáváme fyzickou aktivitu, což je sice zdánlivě samozřejmé, ale celá řada lidí tuto skutečnost podceňuje. Fyzická práce, chůze do kopce nás zkrátka zahřejí mnohem víc, zatímco při sezení či stání nám bude chladněji. Vliv na námi vnímanou teplotu má také míra únavy, nebo otužilost.

Při zvážení všech výše uvedených faktorů může být vaše spokojenost i s naší předpovědí počasí o něco vyšší. A snad bude vyšší i vaše pochopení, že někdy předpověď z vašeho pohledu neodpovídá reálnému pocitu, ačkoliv meteorologové dle přístrojů konstatují, že se trefili...