Včera nás přešla studená fronta téměř beze srážek

Pod přechodem studené fronty si většina z nás představí, že se budou vyskytovat srážky, v létě bouřky a dorazí ochlazení. Včera tomu tak ale nebylo. Vysvětlíme proč. Zdroj fotografie: 123rf

Studené fronty v letním období většinou přinášejí ochlazení, protože před studenou frontou se vyskytuje teplejší vzduch a za studenou frontou pak vzduch chladnější. Chladnější vzduch má vyšší hustotu a tedy se podsouvá pod vzduch teplejší s nižší hustotou. Čelo tohoto studeného vzduchu svým tvarem připomíná klín, který vytlačuje teplejší vzduch vzhůru. Tento vzduch se při svém vzestupu ochlazuje, čímž stoupne jeho relativní vlhkost a dojde ke kondenzaci a vzniku oblaků, v létě většinou oblaků bouřkových. 

Pro vznik bouřek jsou zásadní v podstatě čtyři parametry. Prvním z nich je instabilní zvrstvení vzduchu (kdy nám teplota s výškou klesá o cca 0,65 °C na 100 m výšky). Dalším důležitým parametrem je střih větru (změna směru a rychlosti větru s výškou). Při vyšších hodnotách střihu větru jsou bouřky organizovanější a mohou vytvářet rozsáhlé bouřkové systémy. Pro vznik bouřek je důležitá také iniciace, což představuje mechanismus, který vzduch z přízemí zvedne do výšky. Takový mechanismus dobře představuje studená fronta. A další neméně důležitý faktor je pak vlhkost vzduchu. 

Právě vlhkost vzduchu (relativní) byla včera na nízkých hodnotách. Pokud je v mezní vrstvě atmosféry málo vzdušné vlhkosti, bouřky a srážky nevzniknou. Ostatní parametry pro vznik bouřek včera byly na slušných hodnotách. Především hodnoty střihu větru nasvědčovaly vzniku potenciálně nebezpečných supercel. Bez dostatečné vlhkosti však, i při splnění všech ostatních parametrů, bouřky nevzniknou. 

Studené fronty, které přecházejí v uvozovkách na sucho, nejsou nic zvláštního nebo neobvyklého. Někdy se stane, že jsou hodnoty vlhkosti v atmosféře nízké a k tvorbě srážek tak docházet nemusí.