Umožní nám naše klima osvobodit se od ruského plynu?

Největší potenciál má u nás solární energie Zdroj fotografie: 123rf Při současné intenzivní debatě o tom, jak nahradit ruský plyn a ropu a zda je to vůbec možné, musíme vzít do úvah i klimatické podmínky. Právě ty mají poměrně zásadní vliv na to, jak můžeme využívat obnovitelné zdroje energie, které mohou aspoň částečně nahradit stávající zdroje. Jak si v tomto stojí Česko a Evropa obecně?

V zásadě jde o to, že místo plynu lze využít elektřinu, kterou můžeme vyrobit z různých zdrojů. Na našem území je využívána biomasa (spalování dřevin), vodní elektrárny a solární elektrárny. V současné době se všechny tyto zdroje podílejí na výrobě podobným způsobem, dohromady se blíží 10 %. Mnohem méně je využívána větrná energie, její podíl je menší než 1 %. Pro který zdroj máme nejlepší klimatické podmínky k tomu, abychom ho více využívali?

Vodní energie bohužel už velký potenciál nemá - většina řek je už nyní využita téměř maximálně, mnoho míst pro nové přehrady už není. Přehrady má navíc problematický vliv na životní prostředí a krajinu... Problém vodní energie také je, že průtok na našich řekách v posledních letech kvůli oteplování klimatu spíše klesá. Zde už tedy více energie nevyrobíme. Vrchol výroby z našich řek je v jarních měsících. Podobně je na tom většina Evropy. Oteplování klimatu tento zdroj energie negativně ovlivňuje.
 
Solární energie, tedy výroba elektřiny ze solárních panelů, se kdysi v Česku proslavila velmi negativně kvůli špatně nastaveným dotacím. Nicméně, i naše povětrnostní podmínky nabízejí solidní potenciál k využití tohoto zdroje energie. Nejvíc na jihu Moravy. Největší podíl na výrobě elektřiny ze slunce nyní má v Evropě Španělsko, přirozeně slunečný stát, ale velmi podobný podíl má i Německo a překvapivě Nizozemsko, kde svítí slunce méně než u nás. Hodně velký rozvoj nyní zažívá Maďarsko, mající skvělé klimatické podmínky pro sluneční energii. Ceny solárních panelů ale poklesly natolik, že i v Česku už klimatické podmínky umožňují rentabilní výrobu solární energie. 

Nepříjemnou skutečností je, že energii ze slunce můžeme využívat hlavně v létě, má obrovskou kolísavost (mezi zimou i létem, dnem i nocí, slunečnými versus deštivámi dny). Solární energie k sobě proto vyžaduje budování úložišť energie, která jsou poměrně drahá. Nicméně i na nich se už pracuje. 

Větrná energie u nás nemá velký potenciál, ten který tu je, už je do značné míry využíván. Jde hlavně o horské oblasti, u nás nejvíce Krušné hory. Větrná energie má největší potenciál v zimě. Což je výhoda v tom, žde jde o protiváhu sluneční energie. Mnohem více je větrná energie využívána v západní Evropě, kde mnohem víc fouká. Týká se to i Německa, dále pak zemí Beneluxu či Britských ostrovů. 

Biomasa má hlavní limity v tom, že využívá opravdu velké množství krajiny. Její limity jsou dány tím, že nemůžeme všude pěstovat rychle rostoucí dřeviny jen na spalování. Výhodou je, že biomasu můžeme spálit kdykoliv potřebujeme a není vázána na to, zda aktuálně svítí slunce nebo fouká vítr. 

Každý evropský stát má jiné možnosti co se náhrady ruského plynu týče. U nás se zdá, že největšího vzestupu výroby můžeme dosáhnout u energie ze slunce. V severozápadní Evropě se hodně mohou rozvíjet hlavně u větrné energie, v jihovýchodní pak v solární. Vodní energie je většinou už nyní využívána poměrně hodně a další větší rozvoj je obtížný, což platí ale také pro biomasu. Celková náhrada stávajících fosilních zdrojů bude obtížná a nejspíše se ještě dlouho neobejdeme např. bez jaderných elektráren...