Slunce je v těchto dnech nejslabší z celého roku

Jaký je rozdíl v jeho síle? Zdroj fotografie: 123rf

I v těchto prosincových dnech se stává, že nám naplno vykoukne sluníčko. Za okny to pak vypadá, že máme krásné a teplé počasí. Ale jakmile vyjdeme ven, zjistíme, že slunce jaksi "nehřeje". Nejde jen o to, že teploty jsou samozřejmě podstatně nižší než v létě, ale důležitá je i skutečnost, že slunečné paprsky jsou zkrátka slabé. Jejich sílu můžeme vyjádřit tzv. globálním slunečném zářením, odborněji insolací. Je to veličina ukazující, kolik energie ze slunce v tu chvíli dopadá na zemský povrch (ale také třeba na nás, kdož se na slunci právě sluníme).

Pokud slunce svítí, obdržíme od něj v polovině prosince energii maximálně 300 watů na metr čtvereční. Právě nyní, kolem zimního slunovratu, tedy před Vánoci, je to vůbec nejméně z celého roku. Pro srovnání, v létě se za slunečných dní tato energie pohybuje až na úrovni 1100 watů, je tedy skoro čtyřnásobná. I pokud by teoreticky teplota vzduchu byla v zimě i v létě stejná, tak pocitová teplota by při slunečném počasí byla podstatně vyšší v létě, neboť by na nás dopadalo více energie, která by nás zahřívala. 

Pro další srovnání - pokud je zataženo, dopadá na povrch země maximálně 100 watů energie. Není velký rozdíl mezi touto hodnotou v zimě či v létě, záleží spíš na mohutnosti oblačnosti. Z toho vyplývá další zajímavý poznatek - v zimě je rozdíl mezi slunečným a zataženým dnem z hlediska příkonu energie asi trojnásobný, kdežto v létě je běžně desetinásobný! V zimě tedy slunce teplotu zdaleka tak výrazně neovlivňuje a slunečné počasí nám pro pocitovou teplotu tolik nepomůže. Proto se nám stává tak často hlavně v zimě, že "za okny" vypadá počasí krásné a teplé, ale na vlastní kůži tomu tak zdaleka není. 

A na závěr ještě jedna zajímavost co se energie ze slunce týče. Možná vás překvapí, že vůbec nejsilnější globální záření nezažíváme za jasných dní, více ho dopadá za polojasné oblohy - ideální podmínky pro příjem energie na povrchu země jsou, pokud slunce sice září, ale kolem něj se nachází bílá oblaka. Oblačnost totiž odráží více slunce k zemi než modrá obloha a součet energie ze slunce a z oblohy je tak vyšší.

Vědět tyto zákonitosti o síle slunečního záření je nejdůležitejší pro provozovatele solárních elektráren, ale může se hodit každému z nás, pokud chce odhadnout, jak se správně obléknout. Většinu věcí známe tak nějak intuitivně, ale možná jste netušili, že slunce je nejsilnější v momentě, kdy vykukuje mezi oblaky. I proto máme hlavně na jaře pocit, že se během dne stále musíme oblékat a svlékat, protože rozdíl v příkonu energie mezi okamžikem, kdy je slunce za mraky a kdy svítí, je veliký.

Zkrátka, není to zdaleka jen teplota vzduchu, která ovlivňuje to, jak nám bude teplo. Dalšími faktory jsou také vítr či vlhkost, ale o tom zase někdy příště.