Ozonová díra je letos nadprůměrně velká

V dlouhodobém měřítku se ale už situace nezhoršuje Zdroj fotografie: NOAA

Ozonová díra se v posledních destiletích tvoří každoročně nad Antarktidou a okolními oblastmi. Její rozvoj začíná v době kdy se nad jižní kontinent začína vracet slunce, tedy koncem července a v srpnu. Největší rozlohy dosahuje během jižního jara, tedy v září a říjnu a během listopadu a prosince se opět zaceluje. I když se jedná o zažitý pojem, není název "ozonová díra" úplně přesný - ozon zcela nemizí, ale jeho množství klesá velmi zhruba o polovinu proti normálnímu stavu. 

Podle údajů NASA z 12. září je zatím letošní situace o něco horší než je obvyklé, ale k rekordům se naštěstí také neblížíme. Celkově ozonová díra pokrývá 23 milionů kilometrů čtverečních, tedy prakticky celou Antarktidu a okolní převážně zamrzlé moře. 

I když je letošní ozonová díra o něco větší než by odpovídalo průměru, tak nepředpokládáme, že by se něco měnilo na dlouhodobějším trendu, který je poměrně příznivý. Po prudkém zhoršení v osmdesátých letech došlo díky omezení emisí freonů ke stabilizaci (kolem roku 1995) a zhruba od roku 2010 už pozorujeme první známky zlepšování stavu. Na návrat do původního stavu si ale budeme muset ještě minimálně několik desetiletí počkat.