Arktický mořský led má za sebou nejhorší říjen

Proti dlouhodobému normálu chyběly 3 miliony kilometrů čtverečních ledového pokryvu moře.

Arktický mořský led má za sebou nejhorší říjen

Díky satelitním měřením máme dostupná kvalitní data o rozloze mořského ledu už od roku 1979. Právě tyto záznamy patří mezi nejdůležitější údaje svědčící o rychlých změnách, ke kterým dochází v Arktidě v posledních desetiletích.

Letošní rok přitom patří mezi nejhorší za celou dobu měření. Po prudkém červencovém tání úbytek ledu v srpnu mírně zpomalil a tím zabránil dosažení historického minima v září. Ale i tak se jednalo o druhý nejhorší výsledek. V říjnu už severní moře opět zamrzají, letošní zámrz byl však během října dlouho velmi pomalý, zrychlil až na konci měsíce, což už celkové pořadí neovlivnilo.

Místo průměrných 8,35 milionů kilometrů čtverečních pokrýval letos v říjnu led pouze 5,28 milionu čtverečních kilometrů. Největší rozdíl byl pozorován při pobřeží Sibiře, na straně Kanady a Grónska byly rozdíly podstatně menší. Jedním z důsledků ubývání ledu je stále intenzivnější námořní doprava právě podél arktického pobřeží Ruska.

Nedostatek ledu souvisí i s vysokými teplotami, v říjnu bylo nad většinou Arktidy o 4-5 °C tepleji než normálně. Oba jevy, úbytek ledu a oteplování jsou spolu provázané tzv. pozitivní zpětnou vazbou. Pokud se oteplí, tak více ledu odtaje, což vede k většímu ohřevu oceánu a následně i atmosféry (voda odráží méně slunečního záření než led). Teplejší atmosféra v důsledku opět snižuje množství ledu. Tato zpětná vazba je pravděpodobně jedním z důvodů proč se Arktida otepluje podstatně rychleji než Země jako celek.

Autor: redakce, mm, meteocentrum.cz;nsidc.org

Používáme cookies za účelem personalizace webu, reklamy a zlepšení našich služeb. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím. Více informací OK