Člověk produkuje více metanu než se myslelo

Ale v důsledku to není špatná zpráva. Podívejme se proč. Zdroj fotografie: NOAA

Metan (CH₄) je po vodní páře a oxidu uhličitém třetím nejvýznamnějším skleníkovým plynem v atmosféře. Protože množství vodní páry se výrazněji nemění, tak v pořadí plynů, které stojí za růstem globální teploty je druhý nejdůležitější hned po CO₂.

Podobně jako oxid uhličitý, i metan se do atmosféry dostává jak činností člověka, tak i zcela přírodními procesy. To se týká například mokřadů nebo míst, kde plyn uniká z podzemních ložisek bez pomoci člověka. Kvůli tomu je pro odborníky problém odhadnout, kolik metanu vlastně produkuje naše civilizace.

Tým vědců z univerzity v Rochesturu se rozhodli podívat na věc z delší časové perpektivy. Kde se dá najít vzduch z doby před průmyslovou revolucí? Přece v ledovcových jádrech, která dokáží uchovat vzduchové bublinky staré klidně tisíce let. Jádro si můžeme představit jako dlouhý válec, který je opatrně vyvrtán z ledovce a je poté podroben analýze v laboratoři. Konkrétně se zaměřili na grónská ledová jádra z počátku 18. století.

Jejich závěr byl překvapující - podíl člověka na emisích je značně větší než se čekalo. To sice na první pohled vypadá nepříznivě, ale na druhou stranu nám to dává mnohem větší "páky" jak s emisemi metanu něco dělat. Jeho výhoda, že molekuly CH₄ vydrží v atmosféře mnohem kratší dobu než molekuly oxidu uhličitého - na snížení emisí by tak atmosféra reagovala mnohem rychleji.