Vzestup hladiny oceánů je v posledních letech rychlejší

Dosahuje už 4 mm za rok. Zdroj fotografie: 123rf Otázka klimatických změn dostává v posledních měsících opět větší význam, i proto, že jsou více vidět její projevy. Za jeden z nejobávanějších se považuje vzestup hladin oceánů v důsledku tání ledovců. Nejde o žádné teorie- hladina oceánů je skutečně na vzestupu už několik desítek let. Od začátku 20. století do současnosti se zvýšila asi o 20 centimetrů.

Vzestup ovšem není stejnoměrný - na začátku 20. století rostla hladina oceánu o méně než 1 mm za rok, postupně se tempo zvyšuje, zřetelně pak až od 90. let. V posledních 15 letech je průměrné tempo růstu hladiny už 3,5 mm za rok. A v posledních sedmi letech průměrně překračuje už 4 mm za rok - i když dochází k jeho kolísání, v některých letech je to méně, v jiných více. A co je zásadní - laika možná překvapí, že v různých částech světa je vzestup různě rychlý. V důsledku rotace Země a mořských proudů totiž není hladina oceánu ve skutečnosti až tak "vodorovná". Třeba v oblasti Indonésie činí roční vzestup oceánu až 10 mm za rok.

Vzestup je způsoben částečně táním ledovců a z další části pak tím, že se vodní hmota celkově s celou planetou otepluje, a teplejší voda má větší objem - jde tedy o důsledek tepelné roztažnosti vody. Celý proces růstu hladiny se projevuje s určitým zpožděním za růstem teploty (voda se ohřívá pomaleji než vzduch, a ledovce také netají okamžitě), takže je prakticky jisté, že nás i v mnoha dalších letech čeká zvýšení hladiny. I kdyby se růst teploty nyní zastavil - a to je také nepravděpodobné.

Je to hodně, je to nebezpečné? Občas prezentované katastrofické scénáře o zatopení velkých přímořských měst, ve kterých se topí lidé, jsou daleko od reality. I zrychlené tempo několika milimetrů ročně je těžko postřehnutelné (přílivy a odlivy nebo vlnění mají mnohem větší význam - běžné kolísání moře je zkrátka v mnohem větším řádu) a hlavně není problém se mu přizpůsobit - navýšení hráze u pobřeží třeba o 10 cm je snadné a rychlé, a vyřeší vzestup na dalších 20 let. Třeba Amsterdam dokáží existovat už opravdu dlouho asi 4 metry pod hladinou oceánu, chráněn vysokými hrázemi.

Ve skutečnosti se vzestup hladiny citelně projevuje až v extrémních situacích. Zejména při silných bouřích a velkých vlnách, kdy moře dosahuje maxima, tak za této situace může být i těch pár centimetrů zásadních, protože některá hráz už přeteče. Postupné navyšování hladiny oceánu tedy z dlouhodobého hlediska je minimálně velkou výzvou, a zřejmě i problémem. A zvlášť, pokud tempo ještě dále zrychlí...