Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Změna klimatu, aneb dát si zákusek po obědě?

28. 9. 2019 | Poslední aktualizace: 00:00 28. 9. 2019 | ms, meteocentrum.cz
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Debata o klimatických změnách je jako hledat společný jídelníček Změna klimatu, aneb dát si zákusek po obědě? Zdroj fotografie: 123rf Porozumět celé problematice klimatických změn možná není úplně jednoduché. Do našich hlav míří spousta protichůdných názorů, což potvrdila i debata v tomto týdnu po klimatické konferenci OSN, kde vystoupila i slavná teenagerka Greta s emotivním projevem o svých zničených snech a dětství kvůli politikům, kteří pro "záchranu klimatu" nic nedělají. Ihned se ozvali zástupci opačného názorového proudu s tvrzením, že žádný problém nexistuje a Greta je jen zmanipulované dítě a nástroj těch, kteří na boji za lepší klima chtějí vydělávat. Tak jak to tedy je z pohledu nás klimatologů?

Klimatolog především musí žasnout, nebo spíše kroutit hlavou nad často používaným termínem, že je třeba "zachránit klima". Klima totiž není věc, živočich nebo jev, tedy něco co existuje a dá se zničit (případně naopak zachránit). Klima je vlastnost, je to fyzikální popis stavu, a jako takové je nezničitelné. Je to asi stejné, jako bychom chtěli zachraňovat naši tělesnou váhu. Ať budem hubnout nebo tloustnout jakkoliv, stále něco vážit budeme. Možná více, možná méně, ale nějaká hmotnost to bude. I klima tu vždy nějaké bude.

Jaké klima je to pravé?

Odpovězme si na otázku, jaká je vlastně ta ideální tělesná váha - tu si každý představuje jinak. Když přibereme pár kilo, asi to nebude nic, co by náš život zásadně změnilo. Někdo nejspíš i řekne, že nám to bude víc slušet - žena si třeba bude pochvalovat větší prsa. S klimatem je to stejné. Nějaká ta desetina stupně nahoru či dolů v globální teplotě náš svět moc nezmění a z mnoha pohledů to může být i změna k lepšímu. Vždyť na následky mrazu umírá víc lidí než na následky tepla, tak proč si "nepřitopit". Pusté zaledněné oblasti ožijí přírodou, místo ledu vyrostou stromy a v nich najde svůj domov zvěř. I takhle se a to dá dívat. Na druhou stranu příliš veliká změna klimatu by určitě přinesla více negativ, podobně jako pro běžného člověka přibrání několika desítek kilogramů.

Celá ta klimatická debata je vlastně debata podobná tomu, zda si po obědě dopřát pravidelně každý den nějaký ten sladký zákusek. Tušíme, že nějaký ten zákusek navíc každý den časem povede k přírůstku hmotnosti. Někdo říká, že jeden zákusek po obědě každý den se na naší váze nepodepíše, protože rozhodující jsou jiné faktory, jak je pohyb apod. Někdo to zase vidí tak, že se z nás stanou brutálně obézní jedinci, a budeme trpět vážnými zdravotními problémy.

Rozumný výživový poradce to vyhodnot tak ví, že pár kilo navíc nám ten každodenní zákusek přece jen přinese, ale nebudou to určitě desítky kilogramů. Protože každý z nás má jiné spalování, tak nám ten poradce neřekne, kolik přesně kilo přibereme a jak přesně budeme vypadat, možná to i každý poradce uvidí malinko jinak. 

A jaký závěr z toho vyvodíme? Pro někoho je každé kilo navíc přímo tragédií, které je třeba zabránit za každou cenu (takže se zákusku ani nedotkne), zatímco někdo jiný si řekne, že mu ta kila třeba prospějí. A když jich bude víc a nebo neprospějí, tak radši investuje do většího oblečení, než aby se omezoval a s mávnutím rukou si ty zákusky bude po obědě dávat klidně dva. Na něco přece stejně umřít musím.

A tak jako ten svůj boj s hmotností vedeme každý po svém a s různými cíli a výsledky, tak nějak podobně přistupujeme k otázce změny klimatu na Zemi. Těmi zákusky jsou v našem případě fosilní paliva, která spalujeme - je to spotřeba ropy, elektřiny z uhlí apod.. Těmi výživovými poradci jsou klimatologové, histerkou bojící o každé kilo je nyní slavná Greta a další klimatičtí aktivité, no a tlouštíkem, který si chce dopřávat dál a svůj vzhled a zdraví neřešit, jsou jejich odpůrci. 

Změna bude 

Se zákuskem nebo bez, naše váha a vzhled se s věkem budou měnit, pod tíhou běhu času a i jiných faktorů, které na nás budou působit. Zachraňovat si "naši váhu" na kilogram přesně po celý život je náročné, v dlouhodobém horizontu nemožné a do jisté míry i zbytečné, někdy i škodící. Zachraňovat "naše klima" ve smyslu udržení stejné teploty napořád je úplně srovna tak marný a zbytečný boj. Stejně jako naše hmotnost, i klima na Zemi se přirozeně mění. Bývalo mnohem chladnějši i mnohem teplejší než je dnes. A časem zase bude. Nicméně tím "zákuskem" můžeme samozřejmě celý přirozený běh více či méně vychýlit.  

Každá analogie trochu kulhá, a tak i tahle. Mezi přístupem k naší váze a klimatem existuje jeden naprosto zásadní rozdíl. Zatímco důsledky našich zákusků po obědě si vesměs poneseme každý sám, změny klimatu budou i výsledkem našeho společného snažení. Případné omezování se musí týkat všech - tedy i těch, kteří by si raději zákusky dávali dál a pak si koupili větší oblečení. Když se bude půlka z nás dál přejídat zákusky, výsledek pocítí i ti, kteří poctivě drželi linii. A to je důvod, proč je ten problém tak těžko řešitelný a stále diskutovaný, proč je debata tak vyhrocená. 

Shodnout se na společném jídelníčku a životním stylu bychom se asi nedokázali ani s nejlepšími kamarády, a v otázce změn klimatu se o totéž pokoušíme na světové úrovni. Přejme si tedy hodně štěstí!



Čeká nás teplý velikonoční víkend

Čeká nás teplý velikonoční víkend

V následujících dnech bude nad naše území proudit velmi teplý vzduch od jihu, který kromě nadprůměrně vysokých teplot přinese nad naše území také saharský prach, který dokonce může ovlivnit předpovídané teploty. Očekáváme poměrně slunečné počasí, se srážkami se setkáme kromě pátku až v pondělí nebo vzácně v neděli.

28. 3. 2024
Srážkově nadprůměrná, ale na sníh chudá, zima 2023/2024

Srážkově nadprůměrná, ale na sníh chudá, zima 2023/2024

Zima na přelomu let 2023 a 2024 přinesla o 67 % srážek více ve srovnání se zimami 1961-2000. Vzhledem ale k pokračujícímu trendu teplých, a převážně deštivých, zim tomu sněhová nadílka vůbec neodpovídala. Situace s malým množstvím sněhu byla pochopitelně výraznější v nížinách než v horských oblastech.

27. 3. 2024