Čeští vědci dokázali, že v Evropě padá méně sněhu

14.8.2019

V období 1961–2010 ubývalo v Evropě srážek pevného skupenství průměrně o 2.6 mm/10 let.

Čeští vědci dokázali, že v Evropě padá méně sněhu

Vědci z Ústavu fyziky atmosféry v Praze publikovali letos v odborném časopisu Atmospheric Research studii, v níž se zabývali změnou poměru pevných a kapalných srážek v Evropě. Nejde přitom jen o poměr sníh/déšť, jelikož tuhé srážky jsou např. i kroupy, sněhové krupky či ledové jehličky. Hodnotili přitom data za zimní půlrok (listopad-duben) v období 1961–2010 z celkem 107 evropských stanic.

Poměr tuhých ke kapalným srážkám byl hodnocen v celé Evropě s výjimkou západní a jihozápadní, u nichž je hodnota příliš malá. Ze zkoumané oblasti je nejnižší poměr (5 %) v pásu z Dánska přes Německo, Benelux a Rakousko do Srbska, ale také na západním pobřeží Skandinávského poloostrova vlivem Severoatlantického proudu. Nejvyšší poměr (přes 76 %) byl zjištěn v severní části Švédska, Finska a evropské části Ruska. Kromě těchto stanic se však hodnota přes 76 % výjimečně objevovala i v Alpách.

V období 1961–2010 ubývalo v Evropě poměru pevné/kapalné srážky mezi 0 a 2%/10 let, přičemž největší úbytek byl pozorován v pásu od severního pobřeží Skandinávie přes střední do jihovýchodní Evropy. Obecně pokles poměru souvisí s ubýváním srážek pevného skupenství v Evropě, není to však podmínkou. Např. v severní Skandinávii srážky pevného skupenství přibývají, pouze pomaleji než kapalné srážky.

Celkové množství srážek v zimním období ubývá především v pásu Dánsko-Bulharsko, ve většině zbytku Evropy však dochází spíše k nárůstu. Ve Skandinávii a severním Rusku jde dokonce o více než 1 mm/srážek za rok. Česká republika se nachází v oblasti, kde u trendů nebyl prokázán statiscky významný nárůst či pokles.
Autor: redakce, ka, meteocentrum.cz, Atmospheric Re

Používáme cookies za účelem personalizace webu, reklamy a zlepšení našich služeb. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím. Více informací OK