Úbytek mořského ledu má minimální vliv na studené zimy u nás

Vědci se dlouhodobě zabývají otázkou, zda za aktickými vpády do mírného pásu stojí pokles rozlohy ledu v Arktidě. Zdroj fotografie: 123rf.com

Je dobře známým faktem, že v Arktidě pozorujeme výrazné oteplování a razantní tání mořského ledu i ledovců na pevnině. I když se zimy oteplují i našich šířkách, tak stále registrujeme výrazné vpády mrazivého vzduchu, které často zasahují USA či Kanadu, ale můžeme si připomenout i několik případů ze střední Evropy. Jeden z těchto vpádu, nebo spíš jejich série, protáhly zimu 2012/2013 až do Velikonoc. Velmi nízké teploty setrvávaly několik týdnů ve druhé polovině března a na začátku dubna, často doprovázené sněžením. Razantní ochlazení přinesl i suchý arktický vzduch na konci února a začátku března 2018, kdy se odpolední teploty pohybovaly i pod -5 °C a noční klesaly ještě mnohem hlouběji.

Z tohoto důvodu byla řada výzkumů věnována možné spojitosti mezi ubýváním mořského ledu a průniky studeného vzduchu. Pokud by se tento vztah potvrdil, mohli bychom při dalším úbytku zalednění očekávat, že mrazivé vpády budou častější a výraznější. Zatímco závěry předchozích prací naznačovaly, že zde je určitá vazba, tak nejnovější výzkum pod vedením doktora Blackporta z univerzity v Exeteru (Anglie) ukazuje, že tento vliv je zřejmě minimální.

Nejde o to, že mezi studenými zimami a obdobími s výrazným poklesem zalednění nebyla časová shoda. Ta je pozorovatelná, ale ukazuje se že to není proto, že by úbytek ledu v Arktidě měl za následek studené zimy u nás. Spíš to vypadá, že oba jevy nezávisle na sobě způsobuje určitý typ cirkulace v atmosféře. Znovu se tak ukazuje, jak je klimatický systém naší planety složitý a jeho výzkum důležitý pro pochopení probíhajících změn klimatu.