V Arktidě výrazně ubylo víceletého mořského ledu

Jako víceletý mořský led označujeme ledovou pokrývku moře, která přečkala alespoň jedno letní tání a znovu zesílila v průběhu následující zimy. Díky tomu je tento led silnější a má lepší schopnost přežít tání během následujícího léta. Proto se na něj můžeme dívat jako na železnou zásobu ledu v Arktidě. Zdroj fotografie: 123rf

Právě porovnání zásob víceletého ledu mezi dubnem 1984 a dubnem 2019 bylo cílem práce vědců z amerického Národního centra pro sníh a led (NSIDC).

Podívejme se nejprve 35 let do minulosti, právě do roku 1984. V této době tvořil led starý 4 roky a více kolem 30 % ledové pokrývky Arktidy (do statistiky se nepočítají některá okrajová moře). Obrovská plocha tohoto starého silného ledu se nacházela mezi Grónském a ruským poloostrovem Čukotka. Na okrajích tohoto areálu i v jeho slabších místech se nacházel led starý 1-4 roky, tedy mladší led, ale takový, jenž už má jedno léto za sebou. Tento typ ledu pokrýval dalších 30 % a zbývajících 40 % zabíral led mladší než 1 rok.

Vraťme se do současnosti. V dubnu 2019 pokrýval led starý čtyři a více let pouze 1,2 % plochy, zejména u grónských a kanadských břehů. Na led ve věku 1-4 roky zbylo asi 30 % a podíl nejmladšího ledu se zvýšil asi na 70 %.

Úbytek víceletého ledu souvisí i s tím, že v létě je pokles ledové pokrývky výraznější než v zimě. Přes zimu se sice velká část Severního ledového oceánu stihne pokrýt ledem, ale ten je příliš tenký a nedokáže letnímu tání vzdorovat tak dobře jako mocný víceletý led.