Boj proti změnám klimatu má za sebou další kolo

Summit v Katowicích minulý týden přinesl další dohody, ale k cíli je stále daleko Zdroj fotografie: 123rf.com V minulém týdnu se v polským Katowicích odehrál další každoroční summit OSN věnovaný změnám klimatu. Byl to už 24. ročník, poprvé se konference odehrála v roce 1995. Ten letošní měl za cíl najít způsob, jak realizovat opatření navržená v tvz. Pařížské dohodě z roku 2015. Výstupem se stal podrobnější dokument o implementaci opatření na snížení emisí skleníkových plynů v období 2020-2030, avšak podle kritiků stále nejsou dostatečně popsány závazky jednotlivých států.

Dohoda se rodí těžkopádně navzdory varovným zprávám mezivládního panelu pro klimatické změny o tom, jak už pozorujeme významný růst globální teploty. Je jasné, že pro některé státy je omezování emisí skleníkových plynů významnou ekonomickou ztrátou. Kvůli tomu od dohody odstoupily USA v roce 2017. Velmi negativně se k boji proti klimatickým změnám staví i třeba Brazílie. Problém mezinárodních dohod je jejich prakticky velmi obtížná vymahatelnost a všeobecně malý zájem přispívat na globální problémy, a už vůbec ne přispívat více než jiní.

Je jasné, že emise skleníkových plynů se výrazněji nepodaří snížit ze dne na den, zvlášť když největší producent skleníkových plynů na světě, tedy USA, dohodu nepodporují. Je tedy jasné, že koncentrace skleníkových plynů budou dále stoupat, a s nimi pravděpodobně i teplota vzduchu. Dosud byl zaznamenán vzestup o 1 °C oproti průmyslové revoluci a i optimistické cíle hovoří o zamezení zvýšení celkově o více než 2 °C. Realisticky se dá očekávat, že se současnou politickou vůlí bude těžké dodržet i hranici 2 °C.

Sporná je otázka vlivů na životní prostředí - Země už ve své historii zažila i větší přirozené výkyvy a ne vždy byly v neprostěch fauny a flóry. Zvýšení teploty by jistě přineslo změny v krajině, avšak mnoho důsledků zvýšení teploty by bylo i pozitivních. Obdobné lze říci i o ekonomických otázkách. Právě nejednoznačné vyjádření dopadů změn klimatu na život na Zemi, včetně ekonomické aktivity, je jednou z dalších brzd pro to, aby se státy spojily v zájmu snížení emisí skleníkových plynů.