Jak určit směr větru z tlakového pole

Autor základního pravidla se narodil přesně před 200 lety. Zdroj fotografie: 123rf

Kdo pravidelně sleduje předpovědi počasí, jistě si již všimnul, že tlak u povrchu není zcela stejný a že existují místa s vyšším (tlakové výše nebo hřebeny vysokého tlaku) a s nižším (tlakové níže nebo brázdy nízkého tlaku vzduchu) tlakem. Meteorologové by dokázali z tlakového pole vyznačeného pomocí izobar (čáry spojující místa o stejném tlaku) odvodit řadu ukazatelů: jak proudí vítr, kde fouká nejsilněji, kde se nacházejí atmosférické fronty a s nimi spojená oblačnost a srážky; ale pochopitelně, přímá pozorování oblačnosti, srážek a teploty jsou pro předpovídání počasí velmi užitečná. My si nyní ukážeme, jak lze z rozložení tlakových útvarů určit směr větru v jednotlivých místech.

Některé by mohlo poměrně správně napadnout, že by vítr měl vát z oblasti s vyšším tlakem do oblastí s nižším tlakem, aby se rozdíly v tlakovém poli vyrovnávaly. Tato síla (tzv. síla tlakového gradientu) sice na proudící vzduch skutečně působí, ale neméně důležitou roli hraje ještě tzv. Coriolisova síla, která na proudění působí díky rotaci Země a to tak, že na severní polokouli vychyluje proudící vzduchové částice doprava.

Výslednicí těchto dvou sil je tzv. geostrofické proudění, při němž vítr vane podél izobar s tím, že stojíme-li na severní polokouli po směru proudění (vítr nám fouká do zad), tak budeme mít vyšší tlak vpravo a nižší vlevo. Na jižní polokouli by strany platili obráceně. Autorem tohoto základního pravidla je Christophorus Henricus Didericus Buys Ballot, který se narodil 10. 10. 1817 a my tedy právě slavíme 200 let od jeho narození!

Přímým důsledkem tohoto Buys-Ballotova pravidla je to, že na severní polokouli proudí vzduch kolem tlakové níže proti směru a kolem tlakové výše po směru hodinových ručiček. Bude-li se tedy severně od České republiky nacházet tlaková níže a jižně tlaková výše, můžeme očekávat přibližně západní směr proudění.

Nutno dodat, že díky tření není proudění zcela geostrofické a v blízkosti tlakových útvarů se díky tomu bude vzduch uchylovat směrem do tlakové níže a směrem z tlakové výše. Bez tření by se hlavně tlakové útvary vůbec nevyvíjely, což víme, že se reálně určitě neděje.