Padl světový rekord v atmosférickém tlaku vzduchu!

Stanice v Mongolsku naměřila tlak vzduchu 1094 hPa na hladinu moře. Zdroj fotografie: 123rf Zatímco o teplotních, srážkových, sněhových nebo větrných rekordech se píše často, o rekordech v tlaku vzduchu se moc média nezmiňují. Důvod je prostý - na rozdíl od ostatních meteorologických prvků, tlak vzduchu nejsme schopni vnímat lidskými smysly. Není vidět a vlastně ani cítit. Pro meteorology je přitom tlak vzduchu jedním z nejdůležitějších parametrů při sledování počasí. Tlak totiž určuje, jak bude foukat vítr, tedy jak se budou přesouvat vzduchové hmoty nad zemí. A tím pádem vlastně určuje celé počasí. 

Průměrný tlak vzduchu na Zemi přepočtený na hladinu moře je 1013 hPa. Například ve střední Evropě se obvykle pohybuje v rozmezí + - 20 hPa od normálu. Hodnoty před 1040 hPa jsou už poměrně vzácné. A v minulých dnech byla v Mongolsku naměřena hodnota tlaku vzduchu ve výši 1094 hPa, což je vůbec nejvíc, jaká kdy byla na Zemi zaznamenána! Dosavadní rekord z roku 2004 činil 1089 hPa. 

Je třeba zdůraznit, že jde o hodnotu nikoliv reálně naměřenou, ale přepočítanou na hladinu moře. Tlak totiž naprosto zásadně ovlivňuje nadmořská výška, na každých 8 metrů výšky tlak klesá cca o 1hPa.V tomto kontextu je tedy dosažený rekord poněkud "virtuální", protože zmíněné místo v Mongolsku leží 1900 metrů nad mořem a reálný tlak byl menší, než jaký máme například nyní u nás. Reálně nejsilnější tlak najdeme v místech u moře, ba přímo v oblastech ležících pod hladinou moře. 

Další věc je, že zmíněný rekord v tlaku vzduchu padl v extrémních podmínkách při teplotě kolem -46 °C. To není náhoda, protože právě studený vzduch je těžší než teplý, takže při nižších teplotách vytváří větší tlak. Ovšem přepočty na hladinu moře jsou v takto extrémních podmínkách složité, takže překonání rekordu bude ještě posuzovat světová meteorologická organizace. 

Mezi lidmi panuje celá řada představ, jak tlak vzduchu a jeho změny ovlivňují zdraví člověka a stav jeho psychiky. Je to poněkud diskutabilní, protože změny tlaku v rámci konkrétních míst jsou mnohem menší, než pokud překonáváme běžnou nadmořskou výškou. Pokud vyjedeme lanovkou na Sněžku, tak během několika minut prožijeme snížení tlaku vzduchu o více než 50 hPa. Takovou změnu nám počasí samo o sobě nikdy nepřipraví. Sám tlak vzduchu tak na člověka navzdory vžitým představám až tak nepůsobí, spíše jde o to, že pokud se mění tlak, tak se přitom mění i jiné parametry v atmosféře, a to už zátěž pro člověka představuje.