Počasí v Česku je už šest let po sobě nadprůměrné

Poslední dva roky byly mimořádné Zdroj fotografie: meteocentrum Poslední dva roky (2018 a 2019) byly v Česku nejteplejší v dosavadní historii. Mimořádně teplé byly i roky 2014 a 2015. Mezi nimi se nacházející roky 2016 a 2017 byly rovněž výrazně nadprůměrné, i když ne o tolik. Posledních šest let tak zažíváme nadprůměrně teplé roky, z nichž čtyři roky byly dokonce mimořádné, kdy odchylka od průměru překročila +1,5 °C. Jde přitom o průměr za obobí 1981-2010, který je sám o sobě už vyšší než býval průměr ve starších obdobích šedesátých a sedmdesátých let.

Posledním rokem, který nebyl nadprůměrně teplý, byl rok 2013, kdyby byla odchylka od normálu nulová. Posledním teplotně podprůměrným rokem pak byl 2010 s odchylkou -0,7 °C. Při pohledu na historické údaje se zdá, jako by se od začátku devadesátých let až do roku 2013 teploty moc neměnily, nebo se zvyšovaly jen velmi, velmi zvolna. Ale od roku 2014 jako by došlo ke skokovému oteplení, kdy se teploty v ČR najednou zvýšily asi o jeden stupeň.

Z klimatického pohledu je šest let příliš krátká doba na to, abychom mohli říci, že se klima skokově oteplilo. Jde zřejmě spíše o díl náhody a ještě nás v nejbližších letech čekají i chladnější roky. Na druhou stranu, trend oteplení je zcela zřejmý, v horizontu posledních padesáti let už dosahuje asi na 2 °C. Oteplení v Česku je tak ještě o něco rychlejší než je průměrné oteplení na zeměkouli. Je to nejspíš tím, že nejsme u moře či oceánu. V přímořských oblastech má vliv to, že velké masy vody se ohřívají pomaleji a oteplování se zde tak opožďuje. 

Šest teplých roků za sebou už zanechává stopy i na české krajině, příkladem budiž třeba kůrovcová kalamtita, která je právě způsobena suchem a vysokými teplotami, které umožňují kůrovci lépe přečkat zimu a stromům naopak snižují schopnost obrany. Rozsáhlé lesy tak umírají. Změn v krajině, mnohy trvalých, přitom zaznamenáváme mnohem víc.