Není sucho jako sucho. Povíme vám, v čem se jeho podoby liší a co pro nás znamenají

Letošní rok se určitě jako další zařadí mezi nejsušší roky, které jsme v zažili od začátku tisíciletí. Sucho nás bezprostředně ohrožuje a propisuje se do mnoha oblastí fungování naší planety a nás lidí. Ne každé sucho, ale má stejné dopady a my vám představíme, jak se od sebe jednotlivé typy sucha liší. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Když se řekne sucho, většině z nás se vybaví horké slunečné dny, kdy na obloze není ani obláček, popraskanou půdu, suchou trávu a pokleslé hladiny řek a rybníků. To všechno bezesporu jsou projevy sucha, nicméně již nelze říci, že by se všechny tyto efekty projevovaly ve stejné míře ve stejnou dobu. Každá ze složek naší krajiny pracuje totiž s vodou jinak a i když může v řekách nemusí být sucho znát, tak vláhy v půdě může být výrazný nedostatek. Proto rozlišujeme více typů sucha, které pak lépe vysvětlují, co se v krajině děje.

Meteorologické sucho

To nejpřímočařejší co si pod suchem představíme je dlouhé období, kdy neprší. Přesně tomu říkáme meteorologické sucho. Spojeno je především s působením tlakových výší. S těmi je totiž spojeno bezoblačné a bezvětrné počasí, takže nevypadávají prakticky žádné srážky a většina slunečních paprsků dopadá na zem. Vzduch se rychle zahřívá a je schopný pojmout velké množství vlhkosti, takže dochází k silnému výparu. Kvůli tomu je atmosféra hlavním spouštěčem sucha v krajině.

Obr. 1: Vyschlá rozpraskaná půda

Meteorologické sucho se měří buď pouze jako záporná odchylka úhrnů srážek od normálu nebo se do výpočtu započítává ještě výpar, pro lepší odhad, kolik spadnutích srážek se vrátilo do atmosféry.

Popsané meteorologické podmínky nemusí nutně spouštět sucho v krajině, pokud se jedná o krátkou periodu. Problém ale nastává, když tyto podmínky přetrvávají po dlouhou dobu.

Půdní/zemědělské sucho

Když je nedostatek vláhy v půdě, tedy zhruba do 1 metru pod povrchem, pak hovoříme o půdním, nebo také zemědělském, suchu. Zde dochází k suchu pokud celkový výpar je rychlejší než doplňování vody srážkami. Z půdy se voda vypařuje buď přímo a nebo skrz pumpování rostlinami, které následně vodu odpaří ze svých listů.

Obr. 2: Usychající úroda kukuřice

Rychlost ztráty půdní vláhy je také ovlivněná půdním druhem, tedy zrnitostí půdy. Čím větší zrnka půdu tvoří, tím hůře drží vodu a ta se může rychleji odpařit. Jílovité půdy mohou vodu držet relativně dlouho, v momentě kdy však vyschnou se stávají špatně propustnými a pokud dojde k přívalovému dešti, tak vodu nestíhají vstřebat a ta zůstává na povrchu k vypaření.

Dopady půdního sucha jsou stres rostlin, které kvůli nedostatku vody přestávají růst a fotosyntetizovat a postupně usychají. Samotná vyschlá půda je pak více prašná a více náchylná k erozi.

Hydrologické sucho

O hydrologickém suchu se bavíme pokud hladina vody nebo v podzemí klesne pod určitou úroveň. Pokud zaznamenáme takový stav, většinou to znamená, že sucho už je v pokročilém stádiu, protože vodní toky a plochy reagují s určitým zpožděním a navíc jsou z části doplňovány vodou z podzemí, která zpočátku může dopady tlumit.

Rychleji se sucho projevuje na povrchových vodách. Může dojít k rychlému poklesu hladiny a některé menší toky mohou dokonce úplně vyschnout. Dopady nedostatku povrchových vod jsou zastavení lodní dopravy, větší znečištění vody nebo hromadný úhyn vodních živočichů. Některé průmyslové nebo energetické komplexy jsou závislé na chlazení vodou z řek nebo přehrad. Když je jí nedostatek, tak může dojít až k zastavení provozu, jako se tomu v současnosti stalo například v jaderné elektrárně Paks v Maďarsku.

Obr. 3: Vysychající koryto řeky

Z dlouhodobého hlediska pro nás může znamenat větší ohrožení malé množství vody v podzemních rezervoárech. Tam sledujeme trvalý pokles hladiny podzemní vody. Nejvíce se doplňují během zimy z roztátého sněhu, jehož je bohužel čím dál méně. To má za důsledek, že zimní dešťové srážky , které nejsou schopny se tolik zasáknout, jsou spotřebovány již ze začátku roku a nám pak chybí voda v letních měsících, kdy je nejvíce potřeba.

Ekologické sucho

Ekologické sucho je nový koncept, který zohledňuje sucho v krajině jako v celku. V podstatě kombinuje půdní a hydrologické sucho a popisuje, jak se nedostatek vody v krajině propisuje do jednotlivých ekosystémů. Nejhůře bývají zasažená stanoviště závislá na stálém výskytu vody, jako jsou tůně nebo rašeliniště. Zároveň se tím zvyšuje riziko vzniku požárů.

Socio-ekonomické sucho

Pod tímto pojmem se skrývá situace, kdy sucho začíná omezovat nás všechny, a to napřímo. Nejedná se o pouhou zhoršenou úrodu, ale kvůli suchům musíme omezovat naše běžné činnosti. Úřady začínají vydávat zákazy rozdělávání ohňů, napouštění bazénů či zalévání trávníků. Zastavuje se průmyslová výroba a snižuje se výkon elektráren. V tomto stádiu už se sucho dotýká prakticky všech.

V posledních dekádách se sucha vracejí čím dál častěji a kvůli setrvačnosti se stále prohlubují. Není rok, kdy bychom nezažili všechny jeho typy. Bohužel není zatím žádný náznak, že by se situace v budoucnu měla obrátit k lepšímu. Naším cílem by tak mělo být naučit se s vodou lépe hospodařit, aby jí bylo více pro nás i přírodu.

Předpověď počasí pro konkrétní lokality zde: