Globální oteplování, nebo změna klimatu?

V dnešní době se je možné setkat s označováním problému dvěma odlišnými výrazy. Jedním z nich je vžitější „globální oteplování“ a druhým pak „klimatická změna“ (resp. změna klimatu). Jde samozřejmě o to samé.

Užívání obou výrazů má své zdůvodnění. Pojem „změna klimatu“ je obecnější a tudíž přesnější, neboť v sobě zahrnuje i jiné změny, než jsou změny teplotní, např. změny srážek, případně větrů. Problém tohoto termínu je, že si pod ním lze představit cokoliv a tudíž se objevuje kritika, že si tím klimatologové připravují půdu pro případ, že by se Země zase začala ochlazovat, aby teorie zůstala v platnosti. Zároveň tento pojem není používaný od začátku objevování problému a není tak mediálně atraktivní.

Pojem globální oteplování je naproti tomu výhodnější v tom, že konkrétně zachycuje podstatu celého procesu. Lidé si tak lépe představí, co se pod tímto pojmem skrývá a navíc byl tento výraz používám jako první a vstoupil do širokého povědomí. Nevýhodou je, že celkové oteplování planety s sebou kromě zvyšování teploty nese řadu dalších procesů, mezi kterými může být i lokální ochlazování. Navíc je pojem oteplování často veřejností špatně interpretován – jakékoliv dočasně chladnější počasí, byť třeba pro dané místo normální, vyvolává dojem, že k žádnému oteplování vlastně nedochází. To je samozřejmě zcela nesmyslná úvaha, avšak bohužel velmi často se vyskytující. Dokonce lze říci, že oteplování klimatu je a zůstane příliš pomalé na to, aby ho lidé dokázali svým subjektivním vnímáním vůbec zaznamenat. Zima nám v lednu zkrátka bude pořád.

V našem textu proto používám obojí označení. Částečně je to ze stylistických důvodů, tedy aby se neopakovala stále stejná slova, ale činím tak i proto, že v některých případech je vhodnější použít termín „oteplování“, zatímco v jiných „změna“. Záleží vždy na kontextu v dané části textu. Používání termínů tedy není náhodné, ač se jedná prakticky o synonyma.