Jak můžeme na změně klimatu vydělat?
Rozsáhlé tání v Arktidě otevírá široké možnosti využití této oblasti. Pokud by moře rozmrzalo každé léto aspoň na několik týdnů, došlo by k rozvoji nákladní lodní dopravy v Severním ledovém oceánu. Lodní doprava je suverénně nejlevnějším způsobem přepravy objemného zboží na velké vzdálenosti a řada tras by byla přes polární oblasti kratší. Zároveň s tím by se usnadnila možnost těžby nerostných surovin z této oblasti. Rusko a Kanada si již dnes na tyto zásoby ropy dělají nároky.
Ekologům se jistě výše uvedené aspekty nezdají být výhodami, nicméně z hospodářského hlediska jimi jsou zcela jasně. Podobně rozporuplně se můžeme dívat i na to, že teplejší klima vytvoří nové možnosti pro cestovní ruch na řadě dnes studených míst, ale na druhé straně zase znemožní cestovní ruch jinde, kde začne být příliš vedro, případně tam bude málo sněhu na lyžování.
Další pozitivum oteplování klimatu by již mohlo i ekology potěšit – uspoří se spousta energie a tím i fosilních paliv, která dnes potřebujeme na vytápění domů na severní polokouli i odklízení sněhu z komunikací. I když je pravdou, že v tomto případě bude pozitivum patrně eliminováno většími náklady na boj s horkem (klimatizace).
Na úmrtí zimou umírá na světě více lidí ročně, než na úmrtí horkem. Tudíž se oteplování klimatu může v tomto směru ukázat jako výhodnější také.
Jak je zmíněno v pasáži o oxidu uhličitém, jednou z potenciálně velmi pozitivních stránek klimatických změn je možnost rychlejší fotosyntézy u rostlin a následně jejich rychlejší růst. Vyšší produkce biomasy se uplatní zejména v zemědělství, kde lze díky tomu dosáhnout vyšších výnosů. Za předpokladu, že tento pozitivní vliv nebude vykompenzován jiným negativním jevem, např. suchem.
Posunem klimatických pásů k severu se nabízí nové možnosti pro zemědělství v dosud chladných oblastech. To je ovšem sporný bod – zemědělství není závislé jen na klimatu, ale také např. na půdách. V oblasti dnešních lesů taigy jsou kyselé podzolové půdy (vznikají působením lesa), navíc jsou písčité díky dřívějšímu pokrytí území ledovcem a na těch se toho moc pěstovat nedá ani při oteplení klimatu. Lepší je to s posunem některých plodin ze subtropických oblastí směrem k severu do vyšších šířek mírného pásu – např. kukuřice nebo vína do střední Evropy.
Víno je vůbec zajímavý klimatickým indikátorem, je totiž na klima velice citlivé. Znalci vína v posledních letech konstatují, že proslavené šampaňské ze stejnojmenné oblasti ve Francii už není co bývalo – snad právě kvůli oteplení klimatu v oblasti. Vinaři na to reagují osazováním chladnějších severních svahů a také posunem odrůd vína směrem k severu. Nyní se tak víno úspěšně pěstuje i na ostrovech v Baltském moři.