Přichází doba sucha a povodní?

Praxe ukazuje, že zatím největším problémem spojeným s proměnou klimatu je změna v distribuci srážek, resp. změna výparu. Teplejší klima znamená rychlejší výpar z půdy. Oteplující se oblasti tak stále více trpí suchem a to i za předpokladu, že se množství srážek nezmění. To samozřejmě způsobuje rozsáhlé zemědělské škody. Vypařená voda je ale stejně odsouzena k tomu, aby brzy spadla jako déšť – ten pak bývá třeba v jiné oblasti a o to silnější. Vznikají povodně. Větší množství povodní v Česku v posledních 15ti letech může být též znakem proměny klimatu. Nicméně vývoj srážek se odhaduje výrazně obtížněji, než u teplot. Proto není možné s jistotou říci, zda změny klimatu zvýší četnost povodní.

Sucho omezuje růst rostlin, včetně zemědělských. Následná špatná úroda se okamžitě projeví rychlým vzestupem cen potravin na celém světě, což se už v minulých letech stalo. To je daleko důležitější, než postupné zaplavování několika centimetrů pobřežních pláží. Důsledky toho jsme do jisté míry již pocítili v roce 2008, kdy neúroda v některých částech světa vyhnala ceny jídla do astronomických výšin, i když nebyla jedinou příčinou.

Předpokládá se, že se srážky zvýší v oblastech, kde jich už nyní mají poměrně dost, např. severní Evropě, a oproti tomu ubudou v již nyní sušších oblastech, jako je třeba Středomoří. Rozsáhlejší sucha také hrozí v místech, kde je využívána voda z řek napájených ledovci, případně jarním táním sněhu.

Sníh a potažmo led mají důležitou stabilizační roli v hydrologické bilanci mírného klimatického pásu. Sníh padá v zimním období, kdy je malý výpar a kdy navíc stejně neroste vegetace. Udrží se přes zimní měsíce a na jaře pak jeho tání dodává vodu do povodí řek i do půdy. Pokud se však teploty zvýší a sněhová pokrývka se přes zimu nevytvoří, ale voda ve formě deště odteče hned řekami pryč, nebude již mít na jaře co odtávat a řeky i krajina mohou pak o to dřív v létě strádat na nedostatek vody. Podobně odtání ledovců může ohrozit některé řeky jimi napájené a následně i na nich závislé obyvatelstvo.

V důsledku toho může v řadě regionů na Zemi dojít k vytvořenívodní krize.Nedostatek vody pak kromě přímého ohrožení lidí i zvířat může vyvolat nepokoje nebo dokonce i války. Na Zemi sice už dnes existují jak místa velmi deštivá, tak i mimořádně suchá, ale stávající společnost je tomu přizpůsobena. Pokud se sucho rozšíří do oblastí, které jsou dosud zemědělské, může to zejména v chudých zemích mít katastrofické důsledky.