Naše klimatické vyhlídky

IPCC ve svých pravidelných hodnotících zprávách operuje se zajímavým pohledem do budoucnosti klimatu na Zemi. Jeho poslední podoba je uvedena v hodnotící zprávě z roku 2007.

IPCC vytvořil takzvané emisní scénáře. Tento postup vychází primárně z různých variant společenského vývoje a následně z předpokládaného množství emisí skleníkových plynů, které daný vývoj přinese. Scénáře jsou kombinací odpovědí na dvě otázky: zda budoucí svět bude klást důraz na životní prostředí, nebo ne a zda se bude dále globalizovat, nebo naopak se bude vyvíjet regionálně.

Pro různé varianty, která by mohly nastat, pak IPCC spočítala očekávané emise skleníkových plynů (zde je vidět, jak moc IPCC přesahuje mimo klimatologickou činnost), z těch odvodila očekávané koncentrace v atmosféře a finálně pak očekávanou změnu teploty v jejich důsledku. Tak vznikly scénáře budoucího vývoje klimatu na Zemi.

Je jasné, že tyto scénáře jsou zatíženy řadou neznámých. Vliv vývoje společnosti na emise skleníkových plynů je věc vskutku těžko předvídatelná, vliv emisí na jejich koncentrace v atmosféře také ještě počítáme s velkou nejistotou a klimatický systém nereaguje na vývoj koncentrací skleníkových plynů lineárně, tedy není lehce předvídatelný. Přírodní sféra bohužel nefunguje na principu „když člověk udělá to a to, stane se toto“.

Serióznější předpověď klimatu však k dispozici nemám, proto se podívejme, co vlastně z těchto poněkud kontroverzních scénářů vyplývá? Zvýšení teplot do konce 21. století by mělo být v závislosti na tom, jaké scénář se naplní o 1,1 až 6,4 °C oproti konci 20. století. Toto široké rozpětí má ukázat, že máme velké možnosti ovlivnit budoucí vývoj klimatu. Ve výsledku bude růst mořské hladiny ve stejném období o 18 až 59 centimetrů.

Je důležité si uvědomit, že ani nejhorší varianta růstu hladiny oceánu není pro svět nijak katastrofická. IPCC je trochu překvapivě v odhadu růstu hladiny oceánu tak opatrný, že jeho výsledky nevzbuzují skoro žádnou obavu. Vždyť nejpravděpodobnější scénář hovoří o vzestupu oceánu o nějakých 30 centimetrů, čehož si skoro ani nevšimneme… Jiné instituce než IPCC přichází často s daleko většími odhady.

IPCC ve své zprávě vydal i řadu dalších údajů a grafů, které dokumentují vývoj klimatu a s ním souvisejících ukazatelů.

Velice kontroverzní je to, že IPCC vydal i doporučení udržet globální teploty maximálně 2 °C nad ) úrovní oproti začátku průmyslové revoluce. V souvislosti s tím jde zejména o dvě hlavní věci – za prvé takové doporučení vychází z předpokladů, že člověk klima skutečně naplno řídí. Což je nesmysl. Systém zpětných vazeb v klimatickém systému rozhodně nemáme prozkoumán tak dobře, abychom mohli vyčíslit dopady jednotlivých změn. Přesný dopad emisí skleníkových plynů na teplotu dosud neznáme s dostatečnou přesností.

Velice problematické je, že IPCC opomíjí vliv dalších faktorů na změnu klimatu, zejména sluneční aktivity. Ta přitom může do budoucna oteplování planety jak urychlit, tak také výrazně zbrzdit, nebo i dokonce zastavit! A předpovědět vývoj Slunce zatím přes intenzivně probíhající výzkum nedokážeme.

Druhá a možná ještě zásadnější věc pak je, že IPCC tímto vydává politické zadání. Má mít na tohle právo? Pokud ano, do jaké míry ho lze považovat za vědeckou a do jaké míry za spíše politickou organizaci?

Na základě napsaného je zřejmé, že výstupy IPCC je nutné vnímat velice kriticky a spíše orientačně. Přesto je zde nabízíme, jelikož lepší předpovědi k dispozici bohužel nejsou.


Scénáře vývoje emisí skleníkových plynů (vlevo) a jejich následný projev na změně globální teploty (vpravo) Zdroj: IPCC


Očekávaná změna teplot na Zemi při třech různých scénářích. Zdroj: IPCC


Rozložení očekávaných změn dostupnosti vody při nejpravděpodobnějším scénáři na konci 21. století. Zdroj: IPCC.