Jak jsme objevovali globální oteplování?

Úvahy o tom, že lidská činnost může ovlivnit klima Země, jsou postaveny na objevení takzvaného skleníkového efektu, tedy teorie, že určité plyny (označované jako skleníkové) pomáhají zadržet na Zemi teplo, které vzniká díky slunečnímu záření. Postupně se zjistilo, že klíčovým plynem s touto schopností je oxid uhličitý (CO2), který vzniká mimo jiné jako produkt spalování.

Skleníkový efekt objevil již v roce 1824 francouzský fyzik Joseph Fourier, z čehož vyplývá, že se nejedná o žádnou moderní záležitost, i když v té době šlo pouze o teoretický předpoklad. Ověření v laboratoři se teorie dočkala v roce 1859 díky Johnu Tyndallovi. V 19. století se jeho fungování zpřesňovalo a švédský vědec Svante Arrhenius dokonce tehdy došel k závěru, že by pro naší planetu bylo výhodné, abychom zapálili uhelné doly a díky uvolnění uhlíku do atmosféry si tak oteplili klima, což by pro nás bylo údajně výhodné. Z dnešního pohledu ironický plán tehdy nedostal politickou podporu, ale i tak se rozšiřovalo využívání uhlí coby paliva v důsledku technického pokroku – rozvíjel se průmysl založený na parním stroji.

Využívání uhlí stoupalo a později začala být těžena a pálena i ropa, společně s rozvoje automobilismu. Oxidu uhličitého tak unikalo do vzduchu vlivem činnosti člověka stále více. Že se množství CO2 v atmosféře zvyšuje se prokázalo krátce po zahájení jeho přesných měření koncem 50.let 20. století. V roce 1965 byla vydána první vědecká zpráva, která varovala před hrozící změnou klimatu na základě rostoucích koncentrací oxidu uhličitého. A koncem 80. let se objevily první důkazy o tom, že se klima na Zemi skutečně začalo oteplovat. Roku 1988 byl proto pod záštitou OSN založen Mezivládní panel ke změně klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change) a od té doby z oteplování stalo jeden z hlavních globálních problémů současného světa. Rámcová úmluva o klimatických změnách požadující omezení antropogenního oteplování byla podepsána v roce 1992.

Od té doby svět diskutuje, jak a případě zda vůbec bojovat s měnícím se klimatem na Zemi. Je to ovšem velice problematické, jak si ukážeme v závěrečné části dokumentu.

Encyklopedie globálního oteplování >