Ekonomické dopady oteplování klimatu

Ekonomika ovlivňuje život každého z nás, proto je klíčovou otázkou budoucnosti, jaké budou ekonomické dopady měnícího se klimatu. Kde je poptávka, tam se objeví i nabídka, takže požadované ekonomicky zaměřené studie už také vznikly.

Uveďme si jeden příklad snahy o ekonomické vyjádření důsledků změny klimatu. Jedná se o projekt PESETA, který se týká mimo jiné i naší střední Evropy.

Vědecká studie PESETA v roce 2009 dospěla ke zjištění, že oteplení klimatu bude ekonomicky výhodné pro země na severu Evropy, vcelku neutrální pro střední Evropu a velmi nevýhodné pro jižní Evropu. V úvahu byly vzaty potenciální vývoje zejména u zemědělství, výskytu povodní, vlivu na lidské zdraví a zaplavování území mořem a turistiky. Závěry udávají i konkrétní čísla, např. pro střední Evropu by zvýšení teploty o 2,5 °C znamenalo růst výnosů v zemědělství o 5 počet lidí zasažených povodněmi by vzrostl o 117 tisíc a škody o 3,5 milionu eur, příjmy z turistiky by vzrostly o 0,93 mil. eur a na vedra y zemřelo o 17 lidí na 100 000 obyvatel více.

Tato čísla jsou samozřejmě odhady zatížené mnohými nejistotami. Spočítat ekonomickou bilanci klimatické změny je v podstatě nemožné a to ani v případě, že si stanovíme konkrétní teplotu, která by mohla v budoucnosti nastat. K tomu vede více důvodů:

Klima ovlivňuje velké množství oborů lidské činnosti a mezi jednotlivými obory existují vazby. Úpadek jednoho oboru v důsledku změny klimatu může podpořit jiný obor, nebo i naopak. Například peníze neutracené za cestovní ruch mohou být vynaloženy jinde apod.

Nevíme, do jaké míry budeme schopni budoucím změnám čelit a přizpůsobovat se. Vědecký pokrok může dál omezit naši závislost na přírodě, takže by ani vyšší teplota nemusela v budoucnu znamenat takové problémy, jaké by znamenala dnes.

A v neposlední řadě neumíme finančně vyčíslit škody, resp. změny v přírodní sféře. Nedokážeme na peníze převést hodnotu biodiverzity a každého organismu, neumíme finančně ocenit ekosystémy. Navíc ani předpověď změn v přírodě na základě změny teploty není spolehlivá.

Pokud někdo hází veřejnosti či politikům čísla o tom, kolik peněz nás bude změna klimatu stát, lze říci, že si je v podstatě jen vymyslel, byť by k nim došel na základě jakýchkoliv exaktně založených postupů. Na začátku své práce si totiž musel sám vymyslet právě ony postupy počítání.

Pokud přihodíme do problematiky skutečnost, nejsme schopni spočítat ani vliv našich emisí uhlíku na jeho budoucí koncentrace v atmosféře a následně ani vliv těchto koncentrací na budoucí teplotu (přestože se o to mnohé instituce horlivě sněží), je jasné žepřesnou ekonomickou kalkulaci boje proti klimatickým změnám nelze provést.

To je samozřejmě voda na mlýn všem kritikům, kteří tvrdí, že se snahou o omezování oteplování planety pouštíme do velmi drahého projektu s velmi nejistým výsledkem, zatímco se nabízejí k řešení jiné problémy planety, jejichž řešení by bylo levnější s viditelným efektivním výsledkem.

Oponenti zase soudí, že právě neznalost budoucích důsledků by měla být důvodem, proč právě tomuto problému věnovat maximální pozornost. Říká se tomuprincip předběžné opatrnostia patří mezi zásadní pilíře koncepce udržitelného rozvoje.

Je zřejmé, že spor, v němž nejsou k dispozici věrohodná čísla coby argumenty, lze jen těžko rozsoudit a to i jen na základě čistě ekonomického pohledu.