Bude svět hladovět a žíznit?

Problematika nedostatku potravin a vody úzce souvisí se suchem, které může ohrozit zemědělskou činnost a také zdroje pitné vody..

Podle názoru IPCC by nárůst teploty o 1 stupeň zvýšil počet lidí trpících hladem o 65 milionů. Při zvýšení teploty o více než 2 °C by asi 3 miliardy lidí byly vystaveny vodnímu stresu. Jednou z příčin bude kromě úbytku srážky a vyššímu výparu i roztávání některých ledovců, které v současnosti zadržují vodu v zimním období a udržují tok řek v teplé a suché části roku.

Vše ale nakonec nemusí být tak horké, jak se dnes zdá. Již v současné době se vyvíjejí a zkušebně pěstují geneticky modifikované rostliny, které budou odolnější vůči suchu a přinesou i vyšší výnosy, i když je otázkou, zda se v praxi potvrdí výsledky experimentů a zda nepřinesou tyto plodiny jiné problémy – např. zavlečení do okolní krajiny a tím ohrožení přirozených ekosystémů. Také se jsou vyvinuty přístroje, které dokáží přeměnit jakkoliv špinavou vodu na pitnou. Navíc v současnosti platí, že pro uživení celé populace máme potravin dost pro každého.

V podstatě všechny problémy spojené s hladem by dnes vyřešily peníze – lidé v nejchudších zemích hladovějí proto, že na nákup potravin nemají peníze. Ze peníze by se dala koupit i voda. Také odolnější plodiny mohou pěstovat jen ti, kteří mají finance na nákup dražšího osiva.

Zdá že, klíčovým parametrem bude ekonomická síla nejchudších zemí světa. Stav klimatu může ovlivnit, jak snadno bude moci v chudších zemích fungovat samozásobitelství, případně jak velká bude světová úroda a následně i cena, ale klima nebude jistě hlavním viníkem hladu. Námitka, že vyřešení ekonomického zaostávání části světa by přineslo daleko větší efekt, než boj o desetinky stupně oteplování klimatu, je v tomto případě zcela na místě.