Vítr je základní meteorologický prvek popisující pohyb vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Za vítr se považuje jen horizontální složka vektoru větru. Určuje se směr a rychlost.
Směrem větru se rozumí směr, odkud vítr vane. Udává se obvykle v úhlových stupních (např.: 90° = východní vítr, 180° = jižní vítr, 270° = západní vítr, 360° = severní vítr, 0° = bezvětří atp.). Směr větru se určuje pomocí větrných směrovek, které se umísťují na stožárech ve výšce 10 metrů nad zemským povrchem. V této výšce je rušivý vliv místních překážek a terénu výrazně menší než v těsné blízkosti povrchu.
Rychlost větru je vzdálenost, kterou urazí pohybující se vzduch za jednotku času, nejčastěji se udává v metrech za sekundu. Rychlost větru se měří pomocí anemometru. Anemometry pracují na těchto principech:
- Mechanickém - větrem se roztáčí otočné miskové nebo vrtulové čidlo, jehož počet otáček za jednotku času je ve známé závislosti na rychlosti větru.
- Aerodynamickém - rychlost větru se určí rozdílem mezi dynamickým tlakem ve speciálně konstruované aerodynamické trubici obtékané vzduchem a statickým tlakem v téže trubici za bezvětří.
- Zchlazovacím - čidlem anemometru je drát vyhřátý na vyšší teplotu než je teplota okolního vzduchu. Čím větší vítr, tím více se sníží teplota drátu.
Beaufortova stupnice síly větru
Beaufortova stupnice slouží k odhadu rychlosti větru bez použití přístrojů. Původní stupnici sestavil v letech 1805 - 1808 anglický admirál F. Beaufort, měla 14 stupňů a vycházela z účinku různé síly větru plachty lodi.
| Stupeň | Označení | Rozpoznávací znaky | Rychlost (m/s) |
| 0 | Bezvětří | kouř stoupá kolmo vzhůru | 0,0 - 0,2 |
| 1 | Vánek | směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr neúčinkuje na větrnou korouhev | 0,3 - 1,5 |
| 2 | Slabý vítr | vítr je cítit ve tváři, listy stromu šelestí | 1,6 - 3,3 |
| 3 | Mírný vítr | listy stromů a větvičky jsou v trvalém pohybu | 3,4 - 5,4 |
| 4 | Dosti čerstvý vítr | vítr zdvihá prach, pohybuje slabšími větvemi | 5,5 - 7,9 |
| 5 | Čerstvý vítr | listnaté keře se začínají hýbat, na vodních plochách se tvoří menší vlny | 8,0 - 10,7 |
| 6 | Silný vítr | vítr pohybuje silnějšími větvemi, je těžké používat deštník | 10,8 - 13,8 |
| 7 | Prudký vítr | vítr pohybuje celými schody, chůze proti větru je obtížná | 13,9 - 17,1 |
| 8 | Bouřlivý vítr | vítr ulamuje větve, chůze proti větru je téměř nemožná | 17,2 - 20,7 |
| 9 | Vichřice | vítr způsobuje menší škody na stavbách | 20,8 - 24,4 |
| 10 | Silná vichřice | vyvrací stromy, způsobuje větší škody na stavbách | 24,5 - 28,4 |
| 11 | Mohutná vichřice | působí rozsáhlá zpustošení | 28,5 - 32,6 |
| 12 | Orkán | ničivé účinky | 32,7 a více |
Pól větrů
Pól větrů je neoficiální termín, který zavedl v roce 1915 australský badatel D. Mawson pro Adélinu zemi na východním pobřeží Antarktidy. Zde na stanici Cape Denison (68° jižní šířky, 143° východní délky, 6 metrů nad mořem) zjistila v letech 1912 - 1913 australská expedice průměrnou roční rychlost větru 19,4 m/s (70 km/h). Podle dlouhodobějších pozorování činí průměrná rychlost větru na stanici Mirnyj 11,5 m/s (41 km/h). Tato hodnota je za období jedenácti let. Pro srovnání, na největrnějším místě v ČR, na Milešovce, je průměrná roční rychlost větru 8,5 m/s (31 km/h).