Pojmem klimatologická řada se rozumí chronologicky nebo podle velikosti uspořádaná posloupnost hodnot statistické charakteristiky, odvozené z řady měření nebo pozorování meteorologického prvku nebo jevu pro klimatologické účely.
Teplotní průměr dne (td) se stanovuje podle mezinárodně stanoveného vzorce: td = (t7 + t14 + 2 * t21) /4, kde t představuje teplotu naměřenou v čase na dolním indexu. Dvojnásobná noční teplota je v tomto vzorci přítomna proto, že jde o tzv. vážený průměr, a protože u většiny staršího materiálu chyběla souvislejší noční měření, byla večernímu pozorování po 21 hodině přisouzena dvojnásobná váha.
Střední Anglie
Mezi nejstarší a nejdelší teploměrné řady na světě, které jsou dnes k dispozici, patří tzv. Manley-ho řada pro střední Anglii, která počíná již roku 1659. Existují sice některá starší měření, ale nikdy se nejedná o homogenní řadu. Ostatní souvislé řady předstihuje téměř o celé století. Problém je však v tom, že se dnes neví kde byla přesně zahájena.
Praha – Klementinum
Jedná se o nejslavnější, ale nikoliv nejdelší teplotní řadu ve střední Evropě. V komplexu budov Klementina probíhala teplotní měření již počátkem 50. let osmnáctého století. Teploměry byly umístěny v „astronomické věži“ na její severní straně ve čtvrtém patře (39 m nad povrchem dvora). V téže výšce, ale na severovýchodní straně byl zavěšen i tlakoměr. Ovšem v porovnání s jinými soudobými observatořemi, se mimo klasická meteorologická pozorování, prováděla i magnetická měření deklinace a inklinace magnetického pole Země, které nebylo obvyklé. Výsledkem tohoto pozorování je, že pražská observatoř patřila k tehdejší evropské, ale v mnohém ohledu i ke světové špičce.
Antarktida
V roce 1957 byl vyhlášen mezinárodní geofyzikální rok, kterým byla zahájena mezinárodně široce pojatá spolupráce ve všech oblastech geofyziky s cílem dokonale prozkoumat naši planetu. Jedním z úkolů bylo zahájení pravidelných meteorologických pozorování v Antarktidě, na co možná největším počtu stanic. Na tomto projektu se podílela řada států a v krátké době bylo do konce roku 1958 vybudováno asi 13 stanic po celém pobřeží tohoto ledového kontinentu. Avšak polárníci šli ještě dále a vybudovali přímo na jižním pólu trvale osídlenou stanici. Od tohoto roku jsou tedy k dispozici pravidelná měření; pro svoji jedinečnost uvádím řadu přímo z jižního pólu.
