Meteocentrum.cz

Vzduchové hmoty

1. Vzduchová hmota, pohybující se na studenější povrch podkladu, zvyšuje svou stabilitu zvrstvení.
2. Vzduchová hmota, pohybující se na teplejší povrch podkladu, zvyšuje svou instabilitu zvrstvení.
3. Vzduchová hmota se stává v zimě při pohybu od moře na souši stabilnější, v létě naopak; při pohybu ze souše na moře je to naopak.
4. Při nezměněné teplotě povrchu podkladu se zvyšuje stabilita vzduchové hmoty při pohybu od jihu na sever a zmenšuje se při pohybu od severu k jihu.
5. Vertikální mohutnost hmoty polárního nebo arktického vzduchu se zmenšuje při pohybu od severu k jihu.
6. Ve stacionární anticyklóně nad souší se stává vzduchová hmota na podzim a v zimě den ode dne stabilnější, na jaře a v létě instabilnější.
7. V zesilující stacionární anticyklóně se zesilují a snižují den ode dne inverze stlačováním, zadržující konvekci.
8. Čím je tlakové pole stacionárnější, tím více se shoduje se skutečnými drahami vzduchu.
9. Čím stabilnější je vzduchová hmota, tím více se snaží obtékat orografické překážky v horizontálním směru.

Pohyb front

1. Fronta postupuje přibližně rychlostí složky geostrofického větru ve studeném vzduchu, kolmé na frontu.
2. Fronta postupuje tím rychleji, čím více izobar ji protíná.
3. Fronta rovnoběžná s izobarami postupuje směrem k nejnižším tendencím, při stejnosměrném rozdělení tendencí je stacionární.
4. Rychle postupující fronta je charakterizovaná slabě vyjádřenou brázdou v tlakovém poli.
5. Stacionární fronta souvisí obyčejně se zřetelně vyjádřenou brázdou.
6. Teplá fronta postupuje tím rychleji, čím větší jsou záporné tlakové tendence před ní, studená fronta postupuje tím rychleji, čím větší jsou kladné tlakové tendence za ní.
7. V anticyklonálních oblastech směřují fronty ke stacionárnosti.
8. Okluzní fronta se zpomaluje při přiblížení od západu k stacionární pevninské anticyklóně.

Evoluce front

1. Vznik nebo zostření fronty se děje v deformačním poli proudění, jehož osa stlačení tvoří s izotermami úhle větší než 45°; rozplývání fronty se odehrává, jestliže je tento úhel menší než 45°.
2. V anticyklonálních oblastech se fronty rozplývají.
3. Leží-li studený vzduch vlevo od všeobecného proudění, vzrůstá ostrost fronty dole.
4. Leží-li studený vzduch vpravo od všeobecného proudění, fronta dole se rozpadává.
5. Fronta kolmá na všeobecné proudění se může snadno rozpadnout.
6. Severní část teplé fronty v cyklóně a jižní část studené fronty podléhají nejvíce zostření; jižní část teplé fronty a severní část studené fronty rozplývání.
7. Rychle postupující studená fronta se rozplývá.
8. Studená fronta blížící se k horskému pásmu se může zostřit.
9. Fronta může vzniknout uvnitř vzduchové hmoty při výstupu vzduchu podél horského hřbetu a ochlazení vzduchu, při kterém dochází ke kondenzaci.
10. Horské hřbety všeobecně zpomalují všechny fronty.
11. Na teplé frontě zadržené překážkou může vzniknout vynucená vlnová porucha, která se může vyvinout ve vítr.
12. Je-li při pohledu ve směru teplého proudění teplý vzduch vpravo od fronty, je frontální vlna rychlá, je-li teplý vzduch vlevo od fronty, je frontální vlna stacionární.

Postup cyklón a anticyklón

1. Mladá cyklóna postupuje ve směru izobar teplého sektoru.
2. Po okludování má trajektorie cyklóny snahu stáčet se doleva.
3. Rychlost postupu cyklóny vzrůstá až k okamžiku okluze, pak tato rychlost ubývá.
4. Při regeneraci cyklóny se rychlost jejího pohybu zvětšuje.
5. Deprese postupuje ve směru oblasti nejmenšího odporu, tj. oblasti se slabými nebo rozbíhajícími se větry.
6. Střed cyklóny (anticyklóny) je stacionární, je-li tendence stejná ve všech směrech.
7. Středy s velmi roztaženými izobarami se zrychlují hlavně ve směru nejdelší osy.
8. Zanikající deprese postupuje pomaleji než prohlubující se deprese.
9. Deprese se otáčí kolem stabilní anticyklóny ve směru pohybu hodinových ručiček.
10. Střed anticyklóny postupuje v tom směru, ve kterém teplota nejrychleji klesá.
11. Střed cyklóny nepostupuje přímo ke středu oblasti poklesu tlaku, ale uchyluje se trochu vlevo.
12. Souměrné rozdělení tlakových tendencí ve tvaru jedné oblasti poklesu nebo stoupání poukazuje na stacionárnost cyklóny.
13. Při silné výškovém proudění na okraji cyklóny, jehož síla ke středu nevzrůstá, je cyklóna málo pohyblivá.

Vývoj poruch

1. Nové útvary poruch je nutné očekávat v oblastech, kde probíhá hlavní fronta. Vlnové poruchy mohou vznikat také na ostře vyjádřených a dlouhých frontách okluze.
2. Podružné poruchy mohou vznikat u okluzního bodu.
3. Velmi pravděpodobné je vytvoření vlny na frontě při západním směru obou proudění.
4. Čím je větší sklon frontální plochy, tím jsou labilnější frontální poruchy.
5. Oblast poklesu tlaku v místě hlavní fronty je prvním příznakem vzniku nové poruchy. Stadium mladé cyklóny trvá obyčejně méně než 24 hodin.
6. Po proniknutí čerstvé hmoty studeného vzduchu do oblasti vyplňující se poruchy se deprese prohlubuje.
7. Přiblížení studené fronty k anticyklóně je provázeno zeslabením anticyklóny.
8. Rychlost prohlubování (vyplňování) podél čáry, probíhající přes střed kolmo na rychlost středu se rovná tlakové tendenci.
9. Tlaková brázda se prohlubuje, jestliže nulová izalobara probíhá vzadu od osy brázdy.
10. Tlaková brázda se vyplňuje, jestliže nulová izalobara probíhá před osou brázdy.
11. Hřeben vysokého tlaku slábne, když nulová izalobara probíhá před osou hřebene.
12. Hřeben vysokého tlaku zesiluje, když nulová izalobara probíhá za osou hřebene.
13. Rychlost prohlubování v teplém sektoru se rovná tlakové tendenci v něm.