Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav atmosféry nad sledovaným územím na základě znalosti jejího stavu v současnosti i v minulosti a znalosti zákonitostí, jimiž se atmosféra řídí při přechodu z jednoho stavu do druhého.
Předpověď počasí je základem dalších meteorologických předpovědí, které lze rozlišovat podle:
- účelu, pro který jsou vydávány; rozlišují se všeobecné předpovědi počasí, speciální předpovědi (např. letecké, hydrologické, zemědělské) a výstrahy,
- metody zpracování, např. předpovědi synoptické, numerické, statistické,
- prostorové platnosti; rozlišují se předpovědi bodové, liniové, regionální a předpovědi pro celé sledované území,
- doby platnosti; rozlišují se předpovědi velmi krátkodobé, krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé.
Dělení podle účelu
Všeobecné předpovědi počasí jsou určeny široké veřejnosti. Bývají rozšiřovány hromadnými sdělovacími prostředky. Obsahují předpověď oblačnosti, minimálních a maximálních teplot vzduchu, směru a rychlosti větru, výskytu atmosférických srážek včetně jejich druhu, tlakové tendence a rozptylových podmínek. Většinou bývají uváděny stručnou charakteristikou a předpovědí celkové povětrnostní situace, která je příčinou počasí nad sledovaným územím a jeho změn v předpovídaném období.
Speciální předpovědi jsou sestavovány podle potřeb konkrétních uživatelů z jednotlivých oborů lidské činnosti. Soustřeďují se na předpověď těch meteorologických prvků a dějů, které jsou v daném oboru zvláště důležité. Např. v leteckých předpovědích jsou to vodorovná viditelnost, výška spodní základny oblaků a vítr.
Výstrahy poskytují meteorologické informace o pravděpodobném výskytu nebo dalším trvání nebezpečných povětrnostních jevů během několika nejbližších hodin v určitém místě nebo oblasti.
Dělení podle metody zpracování
Synoptické předpovědi jsou sestaveny pomocí porovnávání za sebou jdoucích analyzovaných synoptických map, na kterých se sleduje vývoj tlakových útvarů a postup atmosférických front. Pomocí analogií (zkušeností z minulosti) a empirických pravidel se pak usuzuje na budoucí vývoj počasí. Protože meteorologové při sestavování těchto předpovědí využívají svých zkušeností, bývají tyto předpovědi označovány jako subjektivní.
Numerické předpovědi prostorového rozložení meteorologických prvků v troposféře jsou výsledkem výpočtů výkonných počítačů. V současné době se běžně provádějí početní předpovědi atmosférického tlaku, teploty, vlhkosti, rychlosti větru, oblačnosti a srážek. Základem těchto výpočtů je pravidelná síť bodů pokrývající sledovanou oblast zemského povrchu. Vypočtené prostorové rozložení meteorologických prvků slouží jako jeden z podkladů pro synoptickou předpověď počasí.
Statistické předpovědi meteorologických prvků a jejich prostorového rozložení bývají vypracovávány metodami matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti. Mohou být součástí předpovědí synoptických i numerických.
Dělení podle prostorové platnosti
Bodové předpovědi počasí se vydávají pro města, letiště a další lokality ne větší než několik km2.
Liniové předpovědi se vydávají pro vybrané úseky dálnic a jiných komunikací.
Regionální předpovědi jsou vydávány pro oblasti o rozloze do několika stovek km2. Tyto oblasti mohou být vymezeny geograficky (např. v ČR jižní polovina území, Českomoravská vrchovina) nebo politicky (např. Morava, Slezsko).
Dělení podle doby platnosti
Předpovědi velmi krátkodobé jsou předpovědi na dobu kratší než 1 den (letecké předpovědi, výstrahy), součástí je nowcasting – předpověď na 0-2 hodiny.
Předpovědi krátkodobé jsou předpovědi s dobou platnosti 1-3 dny. Vydávají se několikrát denně.
Předpovědi střednědobé jsou předpovědi na 4-10 dnů. Vydávají se jednou za den.
Předpovědi dlouhodobé jsou předpovědi na období delší než 10 dnů. Tyto předpovědi jsou založeny na studiu cirkulačních procesů na celé polokouli, vztazích mezi oceánem a atmosférou apod. Narozdíl od ostatních předpovědí nevycházejí z aktuálního stavu počasí. Vydávají se několikrát měsíčně.