Atmosférické srážky jsou vodní kapky nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků. Pokud srážky vypadávají z oblaků, avšak nedosahují zemského povrchu, označují se jako virga (srážkové pruhy).
Třídění srážek
Atmosférické srážky se třídí podle:
- skupenství - srážky kapalné, tuhé a smíšené
- původu - srážky padající a usazené
- délky výskytu - srážky trvalé, občasné a přeháňky
- příčin vzniku - srážky konvekční, cyklonální a orografické.
Třídění podle skupenství je zřejmé, nepotřebuje další vysvětlení.
K padajícím srážkám patří déšť, mrholení, sníh, kroupy a ledové jehličky, k usazeným srážkám pak rosa, jinovatka, námraza a ledovka.
Občasné srážky jsou trvalé srážky, které na určitou dobu ustávají; přeháňky jsou srážky s náhlým začátkem a koncem a krátkým trváním, vypadávají z konvekčních oblaků.
Konvekční srážky vypadávají zejména z oblaků druhu cumulonimbus. Mají charakter přeháněk; často bývají provázeny bouřkou. Cyklonální srážky vypadávají v oblasti cyklón (především frontální srážky); orografické srážky se vytvářejí v důsledku terénních překážek.
Pozorování a měření srážek
Při pozorování a měření srážek na meteorologických stanicích se určuje:
- tvar srážek,
- úhrn (množství) srážek
- doba trvání srážek
- intenzita srážek.
Úhrn srážek udává množství vody spadlé na vodorovnou plochu v daném místě za určitý časový interval. Vyjadřuje se výškou vodního sloupce v mm (1 mm srážek odpovídá 1 litru vody spadlé na plochu 1 m2). K určování množství srážek se používá srážkoměr (hyetometr). Pro registraci úhrnu a časového průběhu srážek slouží ombrografy (hyetografy)
Geografické rozložení srážek
Pro geografické rozložení srážek průměrného ročního úhrnu srážek platí tyto hlavní zásady:
- od oceánu srážek směrem do vnitrozemí postupně ubývá;
- s rostoucí nadmořskou výškou srážek nejprve přibývá až po tzv. výšku pásma maximálních srážek (asi 2 až 3 km nad hladinou moře), ve vyšších polohách bývá pozorován úbytek srážek s rostoucí nadmořskou výškou;
- na návětrných svazích horských pásem je srážek více než na závětrných.
Z hlediska ročního chodu srážek se rozlišují následující srážkové režimy, které charakterizují vlastnosti sezónního rozdělení atmosférických srážek v daném místě:
- Oceánský - vyznačuje se převahou srážek v zimním pololetí nad srážkami v letním pololetí.
- Kontinentální - vyznačuje se převahou srážek v letním pololetí nad srážkami v zimním pololetí (tak je tomu např. v ČR).
- Monzunový - je charakteristický výraznou dobou dešťů v období letního monzunu a malým množstvím srážek po zbytek roku.
Geografické rozložení srážek se vyjadřuje pomocí izohyet (čáry spojující místa se stejnými úhrny srážek za určité období).
Extrémy atmosférických srážek
Nejvyšší roční úhrn srážek na Zemi - 22 990 mm se vyskytl na stanici Čerápundží v Indii v roce 1861.Nejnižší roční úhrn srážek na Zemi - 0 mm se uvádí pro stanici Iquique v Chile, kde 14 let nepršelo.
Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek na Zemi - 12 344 mm se uvádí pro stanici Mount Waialeale na Havaji za období 1920 - 1945.
Nejnižší průměrný roční úhrn srážek na Zemi - 0,7 mm se uvádí pro stanici Arica v Chile za období 1911 - 1949.